Literární archiv Památníku národního písemnictví - Chalupný Emanuel

Vyhledávání:
Emanuel Chalupný
(1879-1958)


Sociolog, právník, redaktor a publicista, autor odborných prací z oblasti sociologie, práva, filozofie, literatury, skautingu. Docent sociologie na Masarykově univerzitě v Brně a České technice v Praze, profesor Svobodné školy politických nauk. Přítel Otokara Březiny, Ladislava Klímy a dalších významných osobností.
Narodil se 14. 12. 1879 v Táboře, kde jeho otec pracoval jako zástupce banky Slavia. V letech 1890 – 1899 navštěvoval E. Chalupný táborské gymnázium a po jeho ukončení se zapsal na studium práv do Prahy. Absolvoval však i přednášky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde ho zajímaly především obory filozofie a literatura. Po ukončení studia nastoupil jako soudní praktikant v Praze, krátkou dobu působil v redakci Času, poté odešel jako praktikant do Mladé Boleslavi a Velvar a v roce 1906 se vrátil do Prahy, kde přijal nabídku na vedení redakce týdeníku Přehled. V Přehledu působil až do roku 1910. V tomto roce se přestěhoval do rodného Tábora, kde si otevřel advokátní praxi, kterou zde provozoval až do roku 1928. I po svém návratu do Tábora pokračoval v práci na tématech, která ho zajímala již od dob vysokoškolských, především z oblasti sociologie. Po roce 1914 začal uskutečňovat svůj životní cíl – sepsání systematického díla nazvaného Sociologie. Ze široce koncipovaného projektu vydal postupně pět svazků. Některé díly později přepracoval a vydal znovu. Snažil se o uznání sociologie jako samostatného vědního oboru a propagoval sociologické vzdělání na školách. Roku 1923 se stal E. Chalupný docentem sociologie na Masarykově univerzitě v Brně, roku 1924 docentem na České technice v Praze, od roku 1928 působil jako profesor na Svobodné škole politických nauk, od roku 1936 byl mimořádným profesorem na univerzitě v Brně. Byl členem a funkcionářem mnoha vědeckých institucí – Sociálního ústavu v Praze, Československé akademie zemědělské, Ukrajinského ústavu sociologického v Praze. Patřil mezi spoluzakladatele Masarykovy sociologické společnosti, byl členem Mezinárodního sociologického institutu v Paříži, Sociologické společnosti v Ženevě. Vedle řady sociologických prací byl E. Chalupný autorem mnoha dalších knih, např., o K. Havlíčkovi, J. Holečkovi, J. Jungmannovi, J. V. Sládkovi a O. Březinovi. E. Chalupný sestavil také několik edic z korespondence významných literárních osobností: Dopisy a výroky O. Březiny (1931), Dopisy O. Březiny Anně Pammrové z let 1889 – 1905 (1936), Vzájemné dopisy O. Březiny a F. X. Šaldy (1939), Vzájemnou korespondenci F. X. Šaldy a M. Martena (1941), Dopisy J. Wolkera (1930 – 1932), Vzájemnou korespondenci Ladislava Klímy s E. Chalupným a O. Březinou vydal v roce 1940 Jaroslav Kabeš.
Emanuel Chalupný zemřel 27. 5. 1958 v Táboře, kde je také pohřben.
Fond E. Chalupného uložený v literárním archivu Památníku národního písemnictví vznikl z postupného ukládání vlastních rukopisů a korespondence E. Chalupným do literárního archivu Národního muzea na výzvu Čeňka Zíbrta. První rukopisy zde byly uloženy v roce 1909 pod přírůstkovým č. 32/1909. Velká část fondu byla do literárního archivu uložena v roce 1944. Fond byl dále doplňován koupěmi a dary, z nichž poslední nese přírůstkové číslo 43/74. Celý fond byl zpracován pod přírůstkovým číslem 226/44.
Osobní fond je uložen v 21 kartónech (necelý 1 kartón dokladů, 8 kartónů korespondence, 12 kartónů rukopisy, nemnoho výstřižků, tisků a 1 fotografie). Další část pozůstalosti se nachází v Okresním archivu v Táboře.
Nejzajímavější a informačně nejcennější částí fondu je oddíl korespondence a z rukopisů vlastních Paměti E. Chalupného, které nejsou však bohužel kompletní. K nejvýznamnějším konvolutům patří korespondence přijatá od O. Březiny, F. X. Šaldy, J. Wolkera, A. Drtila, O. Pavla, E. Saudka a A. Heyduka. V korespondenci odeslané lze najít soubory dopisů adresovaných F. X. Šaldovi a A. Drtilovi. Ve fondu bohužel chybí korespondence L. Klímy, jež však byla vydána knižně, a podstatná část korespondence J. Holečka.
Součástí korespondence je i nepříliš rozsáhlý samostatný oddíl redakční korespondence Přehledu, kterou je však možné najít i v osobní korespondenci, protože řada přispěvatelů tohoto listu byla přáteli E. Chalupného. Tato korespondence je ohraničena lety 1906 - 1910.
Zajímavou dokumentací právnické praxe E. Chalupného je konvolut dokladů k zastupování F. X. Šaldy v Šaldově sporu s Národním divadlem o uvedení jeho hry Tažení proti smrti. E. Chalupný byl také vykonavatelem poslední vůle O. Březiny. Opis Březinovy závěti je možno nalézt v okolí rukopisů vlastních u rukopisu knihy Dopisy a výroky O. Březiny.
Soupis osobního fondu E. Chalupného zahrnuje období let 1899 - 1952 a 1969 - 1970.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace