Literární archiv Památníku národního písemnictví - Suchý Lothar

Vyhledávání:
Lothar Suchý
(1873-1959)


Narodil se 6. května 1873 v Turnově, zemřel 4. května 1959 tamtéž.
Studoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Příbrami (zde se spřátelil s Karlem Tomanem), potom práva a filozofii na univerzitě ve Vídni a v Praze. Žil na Královských Vinohradech a v Paříži, později v Mělníce a v Turnově.
Věnoval se literatuře a přispíval do různých novin a časopisů, např. do Moderní revue, Lumíra aj.; byl dlouholetým pařížským dopisovatelem Národní politiky a Venkova. Užíval pseudonym Jan Vojan, Jan Bělohlávek.
Vydal tři básnické sbírky: Kniha lyriky (1904), Dvě povídky veršem (1905), Bajky (1954).
Známé jsou jeho prozaické práce: Pro rod a půdu (1917), romány Sobec a světice (1929), Mučednice lásky (1931), Kletba (1932), Matka sedmibolestná, Carský poklad aj.
Významnější ale byla jeho tvorba dramatická. V roce 1903 uvedlo Národní divadlo jeho aktovku Nezabiješ, v roce 1905 divadlo Uranie drama Sláva a Švandovo divadlo na Smíchově hru Matka. K otevření vinohradského divadla v roce 1907 napsal alegorický výstup Zahajovací scéna. Hrála se tu i jeho hra Slaboch, která obdržela cenu tohoto divadla. O čtyři roky později se zásluhou Jaroslava Kvapila dostala na scénu Národního divadla Suchého dramatická báseň David. V roce 1915 nastudovali herci Uranie jeho veselohru Bosonohá tanečnice (tiskem vyšla pod názvem Hamilton a spol.). Dramatická báseň Červánky svobody se dočkala knižního vydání v roce 1919. V roce 1921 se v Uranii hrálo veršované Suchého dílo Kostecký fraucimor. Další drama Hrstka věrných mělo premiéru v Realistickém divadle v roce 1948 a Suchému za ně byla udělena Tylova cena. Z dalších her je třeba jmenovat Dva světy, Dobrodruh, Vichřice, Lvice v jámě Danielově aj.
L. Suchý byl i úspěšný překladatel. Z francouzštiny přeložil Baudelairovy Květy zla, Bourgetův román Smysl smrti, Rostandovu Vzdálenou princeznu, hry od R. Portoricha Starý člověk, Nevěrná, z němčiny pak Grillparzerovu hru Libuše, výbor básní R. Dehmela atd.
Literární pozůstalost L. Suchého získával literární archiv Památníku národního písemnictví postupně, je uložena v 2 archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 108/58 - 38/93 a nejdůležitější její částí je přijatá korespondence. Zahrnuje období 1903 - 1955.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace