Literární archiv Památníku národního písemnictví - Jakobson Roman Osipovič

Vyhledávání:
Roman Osipovič Jakobson
(1896 - 1982)

Světoznámý lingvista, literární vědec a slavista, docent na univerzitě v Brně a v Praze, profesor v USA. Absolvent univerzity v Moskvě.
V roce 1930 získal titul doktora filozofie v Praze a v roce 1933 se habilitoval na   univerzitě v Brně, kde byl v letech 1937 - 1939 profesorem ruské filologie a staročeské literatury. Po okupaci Československa fašistickou armádou odjel 23. dubna 1939 do Kodaně na pozvání tamní univerzity, kde měl v letním semestru přednášky o struktuře fonemat. V   zimním semestru 1939 - 1940 přednášel na univerzitě v Oslo o dětské řeči a jazykových poruchách ve světle obecné lingvistiky a v rámci semináře pro srovnávací jazykozpyt o   struktuře jazyka giljackého. 23. dubna 1940 přešel do Švédska a v prvním pololetí 1941 měl kromě jiného přednášky na Uppsalské univerzitě pod názvem Úvod do dějin ruštiny a vedl praktická cvičení ze spisovné ruštiny. 23. května 1941 odjel do New Yorku; zde působil od   začátku roku 1942 na Ecole Libre des Hautes Etudes jako řádný profesor obecného jazykozpytu a ředitel lingvistické sekce a zároveň jako profesor slovanské, zejména československé filologie a ředitel sekce slovanské. Ve Spojených státech byl činný na různých vědeckých pracovištích, mj. též na Columbijské a Harvardské univerzitě. Od roku 1957 byl profesorem na Massachusetts Institute of Technology.
V roce 1968 získal čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze a zároveň Univerzity J.   E. Purkyně v Brně. Byl členem četných vědeckých společností a akademií, například Norské akademie věd, Kodaňského lingvistického kroužku, Ženevské lingvistické společnosti, Linguistic Society of America, American Uriental Society, spoluzakladatelem a   místopředsedou Linguistic Circle of New York, místopředsedou Pražského lingvistického kroužku a od roku 1958 Mezinárodního komitétu slavistů.
Fond R. O. Jakobsona má specifický charakter. Nejedná se u osobní fond ve vlastním slova smyslu, ale o sbírku dokumentů, týkajících se okruhu vědeckých zájmů R.   O.   Jakobsona. Z jeho korespondence jsou zajímavé dopisy J. Hory, F. Halase, K. Teiga, I.   Olbrachta, V.   Vančury, J. Wericha, A. Nováka, V. B. Šklovského, B. Pilňaka, J.   D.   Polivanova, V.   Poznera a D. V Bubricha. Další část fondu tvoří jazykovědné studie jednoho z největších ruských jazykovědců, J. D. Polivanova (studie z obecné jazykovědy, příspěvek k obecné akcentologii, studie o současné ruštině, studie o jazyce ainském, studie o   jazyce mordovském, studie o jazycích tureckých, japonské studie a materiály), dále studie o   karelštině D. V. Bubricha, filologické studie a úvahy o staroslověnštině N. Durnova, studie, deníky a   korespondence V. B. Šklovského a referáty L. A. Bulachovského.
Fond R. O. Jakobsona je v literárním archivu Památníku národního písemnictví uložen ve 3 kartónech pod přírůstkovými čísly v   rozmezí 79/39 – 103/98. Zahrnuje období 1922 – 1939.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace