Literární archiv Památníku národního písemnictví - Janáček Jaroslav

Vyhledávání:

Jaroslav Janáček
(1878-1963)

Narodil se 3. srpna 1878 v  Křížové (dříve Krucemburk) u Chotěboře. Pocházel z  rozvětveného mlynářského evangelického rodu, který před vydáním Tolerančního patentu r.  1781 zůstával věren náboženským tradicím evangelickým a byl nejednou pro tuto věrnost pronásledován. Po vydání Tolerančního patentu se přihlásili všichni členové tohoto rodu k  evangelickému vyznání a založili jeden z  prvních církevních sborů na českomoravské vysočině a v  Křížové si postavili toleranční kostel. Otec Jaroslava Janáčka František, rolník a dlouholetý starosta v  Křížové, byl písmákem, horlivým čtenářem a opatrovatelem náboženských rodinných tradic s  puritánským zaměřením. Poslal svého syna na studie, a to na  nižší reálku v  Pardubicích a na vyšší průmyslovou školu do Prahy, kde se seznámil s  dílem Lva Nikolajeviče Tolstoje. Po ukončení pražských studií se vrátil do svého rodiště a od  1.  srpna 1899 se stal technickým úředníkem v  továrně Josefa Janáčka v Ransku. Zde se dále zabýval filozofickým a náboženským učením Tolstého a roku 1900 navázal spojení s  MUDr. Dušanem Makovickým a MUDr. Albertem Škarvanem jakož i s  ostatními slovenskými tolstojovci. Přátelství s  rodinou Makovických způsobilo, že se seznámil se  slovenskou svobodomyslnou inteligencí i venkovem a stal se oddaným propagátorem Slovenska v  řadě přednášek a článků. Postupně se seznámil s  Karlem Veleminským, Ivanem Hálkem, Ctiborem Bezděkem, Pavlem Hessem, Zdeňkem Frantou, J. B. Kozákem, Josefem Laichtrem, profesory chotěbořského gymnázia, zejména s  Václavem Kryštofem, a s  dalšími představiteli literárního a filozofického snažení. Dal podnět k  tomu, že T. G. Masaryk si zvolil r. 1907 Křížovou jako své letní sídlo pro sebe a svou rodinu. Téměř každodenní debaty s  T.  G. Masarykem při jeho letním pobytu silně zapůsobily na Janáčkův další vývoj.
Roku 1938 odešel na odpočinek, stal se kronikářem rodného města, za druhé světové války pomáhal všem pronásledovaným a svérázným způsobem zasahoval i do poválečných poměrů. Zemřel roku 1963.
       Pozůstalost zahrnující období 1895 - 1952 byla LA PNP v  Praze věnována manželkou Drahomírou Janáčkovou a byla zapsána pod přírůstkovým číslem 83/64. Je uložena ve  4  archivních kartónech. Obsahuje rozsáhlou korespondenci, zejména z  let 1900 - 1910, která je důležitá pro sledování českého a slovenského tolstojovství. Rukopisy jeho přednášek a článků jsou příspěvkem pro poznání písmáků českomoravské vysočiny.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace