Literární archiv Památníku národního písemnictví - Janota Ladislav

Vyhledávání:
LADISLAV JANOTA
(1899 - 1969)

Narodil se 5. 3. 1899 v  Písku, zemřel 15. 10. 1969 v  Praze.
Filozof, úředník.
Pocházel z  rodiny účetního sklářských závodů Vojtěcha Janoty a Amálie, rozené Brdičkové; oba rodiče zemřeli tragicky v  roce 1959. Byl badatelem ve filozofii a přírodních vědách, zajímal se zejména o vztah filozofie a vědy.
V  Praze absolvoval v  letech 1905 - 1910 obecnou školu, v  letech 1910 - 1918 akademické gymnázium. Vstoupil na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy; po ustavení fakulty přírodovědecké na ni přešel. Studoval filozofii a přírodní vědy, zejména matematiku, fyziku a chemii. Zajímal se také o psychologii. V  době vysokoškolských studií na něj působil především profesor Karel Vorovka (otec českého Islanďana Karla A. Vorovky, známého také pod jménem Kári Valsson).
Od roku 1918 byl členem Jednoty československých matematiků a fyziků. V  roce 1926 nastoupil z  existenčních důvodů do zaměstnání, ale dále se vzdělával. Navštěvoval přednášky ve Filozofické jednotě a přispíval zejména recenzemi do časopisu Ruch filozofický, časopisu tvořícího svým zaměřením vývojový protipól pozitivistické školy, zastoupené především profesorem Františkem Krejčím a časopisem Česká mysl. V  roce 1932 dokončil a obhájil disertační práci nazvanou Přírodovědecký zákon a přírodní zákonitost, Příspěvek k  filozofii a metodologii exaktních věd přírodních.
V  letech 1931 - 1959 byl zaměstnán u krajského civilního soudu v  Praze jako kancelářský pomocník, později jako kontrolor trestních listů v  rejstříku trestů.
V  osobním fondu Ladislava Janoty jsou velkou mírou zastoupeny doklady, především vlastní ze školních let a rodinné a materiály k vlastnímu sestavovanému rodokmenu. Ve vlastní přijaté korespondenci jsou dochovány dopisy a dopisnice Emila Filly, Jaroslava Heyrovského, Františka Krejčího, Iši Krejčího, Emanuela Rádla a Karla Vorovky. V  korespondenci cizí tvoří zvláštní celek dopisy adresované Karlu Vorovkovi z  evropských a světových univerzit; mezi nimi jsou také dopisy Daniela Essertiera, francouzského filozofa a sociologa a přítele Vorovkovy rodiny. V  rukopisech je zachováno několik školních prací, recenzí a článků, z  nichž některé vyšly tiskem, dále rukopis disertační práce a rozsáhlá práce Věda a filozofie - jejich vzájemný poměr. Některé z  rukopisů mohly sloužit jako podklad pro referování ve Filozofické jednotě. Fond dále obsahuje několik tisků Janotových prací, mezi nimi i články o působení Karla Vorovky, a tisky o Josefu Kavalierovi a sklářství v  Sázavě. Zachována jsou dvě alba rodinných fotografií.
Osobní pozůstalost Ladislava Janoty získal Literární archiv Památníku národního písemnictví v  roce 1974 (č. př. 42/74), je uložena ve  čtyřech archivních kartonech a zahrnuje období 1867 - 1969.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace