Literární archiv Památníku národního písemnictví - Janouch Václav

Vyhledávání:
VÁCLAV JANOUCH
(? - ?)

Není známo, kdy se narodil a zemřel.
Lingvista, bohemista, specialista na staročeskou literaturu, klasický filolog, profesor.
O životě Václava Janoucha a o jeho působení v oboru staročeské lingvistiky a komparatistiky nám chybí jakékoliv pozitivní údaje. Předpisy o zkoušce z němčiny z roku 1935 nejsou nutně důkazem germanistického zaměření autorova. Toto zaměření vyplývá z akcentu jeho komparatistického studia, zabýval se kromě staročeské Alexandreidy také latinským a německým středověkým eposem. Jsme nuceni odvodit prokazatelné minimum o životě a díle V. Janoucha z kontextu skladby fondu. Je jisté, že se prezentoval na poli staročeské lingvistiky a komparatistiky a že jako odborník byl pověřen bádáním o rukopisech středověkých Alexandreid v Národní knihovně ve Vídni, dále že získal fotografie-aktotypy textu Alexandreidy Waltera z Castillone (Chatillon) se značkami, a doprovodil je komentářem a přepisem.
V písemné pozůstalosti Václava Janoucha naprosto převažují rukopisy vlastní, zápisky a výkladová hesla, týkající se české Alexandreidy, se zaměřením zhodnotit tuto památku XIII. až počátku XIV. století komparatisticky vzhledem ke středověké literatuře latinské resp. francouzské a německé. Dalším zřetelem je hledání antických kořenů Alexandreidy, a to jednak literárních, jednak historických. Tak se setkáváme ve fondu se starou češtinou, latinou, němčinou, řečtinou. Jinou řadu tvoří čistě klasicko-filologický materiál, přípravné texty studií o řecké a římské literatuře starověku. Mimořádným slavistickým intermezzem je obšírný materiál o Děvíně.
Tento základní materiál s několika definitivními strojopisy-rukopisy článků vyplňuje sedm kartonů zpracovaného fondu, takže zbývající jeden karton byl vyhrazen dokladům, nečetné korespondenci vlastní a korespondenci cizí, nemnohým tiskům, výstřižkům a souboru speciálních fotografií – aktotypů s komentářem.
Vzhledem k charakteru archivního materiálu s převládajícími koncepty, výpisky a hesly mimořádně vysoké sdělné hodnoty (vědecký lingvistický, komparatistický obsah, citace, odkazy, bibliografie) byla jednotlivá hesla sepisována s podrobnějším členěním v závorce. Smysl práce Janouchovy cílil k lexikonu a pravděpodobně měl katalogickou formu. Zpracovatelka se pokusila tento lexikon rekonstruovat. Lexikon měl nepochybně obsahovat obraz systému věcí ve staročeské Alexandreidě, jak jej viděl rytíř ve XIII. století, současník Přemysla Otakara II., na pozadí antické předlohy Alexandrovy. Jako komparatista studoval Janouch místo české středověké literatury ve středověké literatuře evropské. Shromáždil v odkazech a výpiscích celou otázku Alexandreidy v české i jinojazyčné, slavistické a bohemistické kritice analogicky s otázkou Rukopisů.
Pokud jeho velkorysý záměr nebyl edičně realizován, pokusila se zpracovatelka aspoň dokázat, že tento záměr existoval.
Ve fondu jsou obsaženy strojopisné rukopisy nemnohých prací V. Janoucha, které byly publikovány jako separáty: K pramenům a stylu Alexandreidy staročeské, Praha Věstník Královské české spol. nauk, třída pro filosofii, historii a filologii, 1943/3, (knižně Praha, 1951), K pramenům Alexandreidy staročeské ¦ Epizoda o Paridovi a o válce trójské, Listy filologické 1936, s. 273¦288.
Pozůstalost Václava Janoucha získal literární archiv Památníku národního písemnictví jednorázově pod přírůstkovým číslem 1/63 v roce 1963. Pozůstalost je uložena v 8 kartónech a zahrnuje období 1891 - 1956.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace