Literární archiv Památníku národního písemnictví - Jeřábek Čestmír 1. část

Vyhledávání:
Čestmír Jeřábek
(1893-1981)
1. část

Spisovatel Čestmír Jeřábek se narodil 18. srpna 1893 v  Litomyšli, zemřel 15. října 1981v  Brně.
Byl synem spisovatele Viktora Jeřábka. Dětství prožil ve vesničce Prštice nedaleko Brna. Studoval na brněnském gymnáziu, kde v  roce 1912 maturoval. Pak studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v  Praze, doktorátu dosáhl v  roce 1917.
Na samém sklonku první světové války v  roce 1918 narukoval a účastnil se bojů na  italské frontě na Piavě. Po válce se Čestmír Jeřábek vrátil do Brna a působil tam od roku 1919 až do roku 1949 jako magistrátní úředník, naposledy ve funkci přednosty osvětového úřadu.
Dovolených využíval k  častému cestování, poznal prakticky celou Evropu.
Do literatury vstoupil v  roce 1916, kdy uveřejnil v  Moravské orlici své první recenze. Od roku 1918 uveřejňoval verše v  Moravskoslezské revui, Zvonu, Cestě atd. Psal také divadelní recenze do Lidových novin a do Rozprav Aventina.
Během své dvouleté literární činnosti přispíval i do mnoha dalších literárních časopisů a novin (Červen, Host – tento časopis v  letech 1922-1926 redigoval, Čin, Národní osvobození, Tribuna, Index, List SMS, Rovnost aj.). Čestmír Jeřábek byl i jedním ze  zakládajících členů brněnské Literární skupiny.
Své příspěvky podepisoval i různými šiframi (Č. J., ABE, K. E: B.).
Velmi cenné jsou tři svazky jeho pamětí, z  nichž literárně nejzdařilejší je zobrazení vesnického dětství a chlapectví (Zelená ratolest).
V  roce 1961 byl za mnohostrannou tvorbu jmenován zasloužilým umělcem.
Během svého dlouhého života udržoval osobní i písemný styk s  řadou významných osobností. Mezi jeho nejbližší přátele patřili Lev Blatný, dramaturg Národního divadla František Götz, Zdeněk Kalista, A. C. Nor, A. M. Píša a Bartoš Vlček. Velké soubory jejich dopisů jsou v  Jeřábově literární pozůstalosti dobře uchovány. Ale najdeme zde i jednotlivé listy Eduarda Basse, Karla Hugo Hilara, Marie Majerové, Vítězslava Nezvala a jiných.
Korespondence tvoří hlavní část autorovy literární pozůstalosti a je důležitá především pro poznání literárního života ve dvacátých letech (Literární skupina aj..). rukopisů i dalšího písemného materiálu je uchováno minimum.
Literární pozůstalost Čestmíra Jeřábka získal literární archiv Památníku národního písemnictví v  roce 1983 od jeho syna prof. dr. Dušana Jeřábka (4. př. 3/83) a je uložena ve  čtyřech archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 113/61, 3/83 a 28/91. Zahrnuje období 1921 – 1968.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace