Literární archiv Památníku národního písemnictví - Jesenská Růžena

Vyhledávání:
Růžena Jesenská
(1863-1940)

Narodila se 17. června 1863 v  Praze, zemřela 14. července 1940 rovněž v  Praze, kde prožila, kromě cest do ciziny, celý svůj život. Věnovala se dráze učitelské, kterou předčasně opustila pro své skutečné povolání básnířky, spisovatelky a dramatičky. Subjektivně-lyrické ladění jejích básní pod vlivem Sládkovým, Nerudovým (který ji též uvedl do literatury) a Hálkovým proniká i do jejich prací prozaických a dramatických. V  dalším vývoji se tento vliv jen obohacuje o nové prvky tvárné a verbální, jak je přinášel tehdy módní novoromantismus a dekadence. K  vlivům generace autorů Máje a Lumíra přistupuje později vliv, hlavně v  próze, Julia Zeyera a motivicky též dekadence světové. Téměř ve všech svých dílech řeší Jesenská problematiku ženy, její svět smyslový a citový, zpočátku na úrovni více méně autobiografické. Teprve v  pozdějších svých dílech, především románových, dobírá se objektivnější plastičnosti. Kromě sbírek básnických a novelistických jsou známé její romány z  pražského prostředí: Román dítěte, Legenda ze smutné země (románová monografie o Zdence Havlíčkové), autobiografické Dětství a Láska. Z  prací dramatických, v  nichž se nevymanila ze  subjektivní lyričnosti, dosáhla největšího úspěchu komedií Devátá louka.
Jesenská uveřejňovala své práce (též pod různými pseudonymy) v  mnoha časopisech. Psala do Květů, Světozoru, Lumíru, do Moderní Revue, kde nalezla mnoho autorů spřízněných, a fejetóny do Národních listů. Největší zásluhu si získala jako redaktorka Kalendáře paní a dívek českých (1911 - 1920), kde se jí podařilo ze sentimentálního ženského časopisu vytvořit časopis skutečně literární a soustředit kolem něho několik známých autorů.
Pozůstalost Růženy Jesenské je téměř úplná. Růžena Jesenská měla mnoho literárních styků, což se projevuje především v  korespondenci. Jsou to zajímavé dopisy J. V. Sládka (58  dopisů), Zdenky Braunerové, velká korespondence s  autory Moderní Revue (přes  50  dopisů Jiřího Karáska ze Lvovic), Alfonse Muchy (40 dopisů), dopisy M. A. Šimáčka aj. V  korespondenci je též opis dvou dopisů (originál se nezachoval) Quido Battaglia, ctitele Zdenky Havlíčkové, které definitivně vyjasňují otázku osudu nezvěstné části rukopisu Křtu sv. Vladimíra. Důležitou částí pozůstalosti jsou rukopisy téměř všech děl R. Jesenské, první vydání knih s  opravami k  vydáním dalším a knižně svázané soubory všech článků a fejetónů Jesenské, včetně kritik jejích děl.
Převážná část pozůstalosti byla získána v  roce 1970 darem od neteře spisovatelky. Je uložena pod přírůstkovými čísly v rozmezí D 17/67 - 138/97. Tento soupis zachycuje stav fondu k  roku 1974 (10 kartónů) a zahrnuje období 1850 - 1945.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace