Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kalina Josef Jaroslav

Vyhledávání:
Josef Jaroslav Kalina
(1816-1847)

Narodil se 9. 11. 1816 v Hajdě (na Litoměřicku), zemřel 22. 6. 1847 v Praze. Patřil svým svérázným básnickým dílem (těžko zařaditelným do estetického modelu biedermeieru) mezi české romantiky, kteří byli pod vlivem Mickiewiczovým. V mnoha ohledech „romanticky“ působí i torzovitost jeho životních snah.
Pocházel z chudší rodiny silničního dozorce. Od chlapeckého věku údajně jevil značný filologický talent, a tak získal císařské stipendium na pražském novoměstském gymnáziu. Studium gymnázia a filozofie dokončil v Plzni, kde byl podporován svým strýcem, profesorem Josefem Vojtěchem Sedláčkem. Hodlal vstoupit do premonstrátského řádu v Teplé; po smrti Sedláčkově však začal studovat v Praze práva. Stále intenzivněji se zabýval komparativní filologií a vzdělával se ve všech slovanských jazycích a vůbec v jazycích evropských, svou pozornost ale věnoval například i sanskrtu a hebrejštině. Se značným množstvím poznámkového aparátu hodlal vystavět základy připravovaného (leč nedokončeného) díla Pantheon čili Henoticon všech jazyků. Od roku 1837 se zabýval vážněji i botanikou, kterou neoficiálně i studoval. Ve stejném roce také prodělal prudký nápor tuberkulózy, po zotavení opustil studia a věnoval se literární a odborné činnosti. Přivydělával si domácím vyučováním a krátkou dobu vyučoval v Budči filologii.
Překládal díla  George Gordona Byrona, Adama Mickiewicze, Samuela Johnsona (překlad jeho románu Rasselas byl údajně dokončen a zůstal v rukopise – pozůstalost z něj však obsahuje jen zlomek). Z vlastní tvorby slavila ohromný úspěch především balada Kšaft, která se prodávala jako kramářský tisk (prodalo se údajně asi 10 000 exemplářů), dále pak například balada Jan Kvarin (údajně připravovaná i jako zpěvohra) či „báseň popisná“ Zpěv o povodni roku 1845. Spolu s Janem Vlčkem pracoval na tragédii Jiří z Lobkovic, jejíž rukopis je ztracen (její velmi drobný fragment je v pozůstalosti).
Zabýval se i sběrem lidových písní. Spolupracoval s Janem Jeníkem z Bratřic (záznamy jeho písní v značné úplnosti pozůstalost obsahuje) a s Václavem Krolmusem, svým přítelem. S Krolmusem a Janem Vlčkem také vydával sborník Věstník (vyšlo jen první číslo).
Roku 1845 cestoval do Srbska, kde získala jeho snoubenka Velemína Wolfová místo guvernantky. Kalina chtěl v Srbsku působit jako učitel slovanských jazyků. Odjížděl ze Srbska rozčarován, zastavil se u Kollára v Pešti a ve Vídni. Roku 1846 se vrátil do Prahy, kde se ještě více zhoršuje jeho zdravotní stav. Zde našel pomoc u doktorů Karla a Jana Špotů a vydal překlad hebrejských Modliteb, zpěvů a žalmů. Zemřel ve všeobecné nemocnici. Kalinův pohřeb měl charakter demonstrace mladých radikálů a je považován za jeden z raných dokladů vznikajících revolučních nálad, jež vyvrcholily roku 1848.
Kalinovy spisy vycházely až posmrtně v roce 1852 péčí Františka Douchy a Jana Vlčka. Řada textů však nemohla být do vydání zařazena (např. píseň Kdo vlasti syn, pozdvihni z prachu témě, která se v pozůstalosti nachází).
Další vydání Kalinových spisů spatřilo světlo světa v roce 1874 s titulem Básnické spisy (ed. František Zákrejs), dále pak v roce 1916 vyšel Kšaft a ostatní básně (ed. František Frýdecký). Větší množství Kalinových písemností spravoval Josef Václav Frič a údajně se při domovní prohlídce řada z nich ztratila.
Značnou část dochovaných písemností tvoří poznámky, výpisky a bibliografické údaje. Pozůstalost obsahuje však i zápisy národních písní, původní básně či jejich fragmenty (i v zápisnících) a překlady (Robert Cyprián: Slávové turečtí). Prázdné stránky těchto písemností jsou také většinou popsány různými filologickými i jinými poznámkami.
Pozůstalost byla získána archivem Národního muzea a odtud roku 1962 delimitována do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, kde je zapsána pod přírůstkovými čísly 1/855, 196/33, 76/38, 215/48 a 41/66 a zpracována pod číslem 76/38. Uložena je ve 4 archivních kartónech a zahrnuje období 1835 - 1916.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace