Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kampelík František Cyril

Vyhledávání:
František Cyril Kampelík
(1805-1872)


Narodil se 14. 11. 1805 v Syřenově u Lomnice nad Popelkou a zemřel 8. 6. 1872 v Kuklenách u Hradce Králové. Doktor medicíny a spisovatel.
Studoval na gymnáziu v Jičíně, pak filozofii a polytechniku ve Vídni. Pro nedostatek financí nemohl dále pokračovat ve studiích v Praze, a proto učil v Plaňanech. Poté dostudoval filozofii v Brně a v roce 1831 zde vstoupil do semináře.
V Brně v lidech probouzel lásku k národu, učil správné řeči. Měl velké zásluhy v této oblasti své činnosti, díky nimž mu Jan Kollár ve své Slávy dceři v oddílu Léthé věnoval 73. znělku. Seminář opustil v roce 1836 a šel do Vídně studovat medicínu. I zde působil jako velký vlastenec. Kvůli svým aktivitám byl v roce 1840 krátce uvězněn. V revolučním roce 1848 se angažoval i politicky.
V roce 1848 byl opět krátce uvězněn. Po propuštění z vězení se uchýlil do Srbska, aby unikl dalšímu pronásledování. Domů se vrátil nemocný, bez domova, bez majetku. Vystřídal více působišť (Dvůr Králové, Opočno, Libčany), ale nikde se nemohl díky pronásledování usadit natrvalo. Až v roce 1860 dostal místo praktického lékaře v Kuklenách u Hradce Králové, kde působil do své smrti v roce 1872.
Ve svých spisech Kampelík horoval jednak pro slovanskou ideu, jednak si všímal politiky a praktických potřeb lidí. Napsal řadu prací, některé i veršem (U hrobu urozeného pana Julia Urbana, rytíře ze Švábenova, Franklinova pokladnice aj.). Podle módy své doby psal i mravoučné a naučné spisy (Krása a výbornosť českoslovanského jazyka, Obrana českého jazyka proti utrhačům a odpůrcům, Duch ústavy vůbec čili v čem záleží konstituce, Dobrá rada o choleře, Důležité články občanské víry o českoslovanských vlastech aj.). Také překládal povídky (Cyril Slavotýnský aj.). Zároveň přispíval do mnoha časopisů (Časopis českého muzea, Květy, Česká Včela, Dělnické noviny aj.). V roce 1868 založil rolnicko-průmyslový list Přemysl, jenž brzy zanikl.
Významnou úlohu sehrál Kampelík při propagaci a povznesení hospodářského pokroku venkova. Jako lékař se stýkal s drobnými zemědělci, znal jejich strasti a chmury a pokoušel se řešit problémy, jež je tížily. Jako prvý u nás propagoval myšlenku družstevnictví. Uvědomoval si důležitost živelného pojištění a nutnost zřízení vlastní české pojišťovny, aby se české hospodářství osvobodilo ze závislosti na pojišťovnách německých. Až po Kampelíkově smrti byla na venkově v duchu jeho myšlenek a návrhů zakládána malá úvěrní družstva, která přispěla k hospodářskému povznesení venkovského lidu. K uctění jeho památky byla tato družstva nazývána Kampeličky.
Osobní fond Františka Cyrila Kampelíka získal literární archiv Národního muzea drobnými přírůstky, podstatnou část literární archiv Památníku národního písemnictví v roce 1986. Je zpracován pod přírůstkovým číslem 13/86. Obsahuje převážně korespondenci (F. C. Kampelíka s J. Kollárem, s D. Lichardem aj.) a rukopisy F. C. Kampelíka. Je uložen ve dvou archivních kartónech a zahrnuje období 1804 - 1985.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace