Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kapper Siegfried

Vyhledávání:
Siegfried Kapper
(1821-1879)

Narodil se 21. března 1821 na Smíchově, zemřel 7. června 1879 v Pise.
Pocházel ze židovských rodičů a své první vzdělání získal od otce, který působil jako učitel na různých školách ve Francii a Španělsku. Gymnázium a filozofii absolvoval v Praze. Po ukončení studií se připravoval na učitelství v Rusku. V roce 1840 odešel do Vídně a začal studovat na lékařské fakultě. Studium ukončil v roce 1847 a usadil se v chorvatském Karlovci. Zde se seznámil s D. Kušljanem, J. Mažuranićem a E. Tkalcem. V tomto období se v něm probudil zájem o jihoslovanskou literaturu. Svoji literární činnost začal ještě za svých studií. V roce 1844 vydal sbírku Slavische Melodien, která obsahuje variace na motivy národních písní českých, moravských, slovanských a jihoslovanských.
Ukázky jeho básní byly poprvé uveřejněny v Květech roku 1845. Celá sbírka vyšla v roce 1846 pod názvem České listy.
Za svého pobytu v Praze se přimknul k družině českoněmeckých básníků, jejímiž členy byli Uffo Horn, Friedrich Bach, M. Hartmann, A. Meissner a L. A. Frankl, kteří byli žáky Lenaua a Heineho.
V letech 1848 - 1849 Kapper působil jako žurnalista v novinách Constitutionelles Blatt aus Böhmen, ve kterých podával zprávy z jednání říšského sněmu ve Vídni a v Kroměříži a později z uherského bojiště. Pod vlivem probouzející se svobody vydal v roce 1848 Befreierte Lieder, dem jungen Oesterreich. Po vítězství reakce se odebral na cesty do ciziny. Roku 1850 navštívil Bosnu, Srbsko a Bulharsko, v letech 1851 - 1852 Itálii a Německo. Výsledkem těchto cest byly práce Südslavische Wanderungen (Lipsko 1851 a 1853), Die Serbische Bewegung in Südungarn (Berlín 1851), Christen und Türken, Reiseskizzen von der Save bis zum Eisernen Thor (Lipsko 1854), Fürst Lazar, Epische Dichtungen (Vídeň 1851, 1853), Die Gesänge der Serben (Lipsko 1852), které byly přeloženy do češtiny.
V roce 1854 se Kapper zasnoubil se sestrou M. Hartmanna, se kterou se později oženil a usadil se jako praktický lékař v Dobříši. V období války rakousko-italské působil jako vojenský lékař na italském bojišti. Po skončení války odešel do Mladé Boleslavi.
V roce 1859 vyšel jeho německý překlad Die Handschriften von Grünberg und Königinhof, ke kterému napsal také úvod.
Při svém pobytu v Praze se vrací k české literatuře. V tomto období vydal Zpěvy lidu srbského (Poesie světové sv. 5 a 11). Ukázky již dříve uveřejnil v Lumíru roku 1852 a ve Světě 1868 a 1875. Jeho Pohádky přímořské vyšly poprvé v Květech v letech 1865 - 1866. V posledním období svého života se stále častěji vracel k tematice černohorské. Plodem této práce byla sbírka Gusle, ohlasy písní černohorských, která poprvé vyšla v Praze roku 1876. V roce 1882 následovalo druhé vydání. Různé články s touto tematikou publikoval roku 1875 v lipském časopise Unsere Zeit a berlínském Deutsche Rundschau.
V období čtyřicátých let vstupují do kulturního dění čeští Němci, jejichž mladá generace se snaží o zpřístupnění slovanské literatury Němcům a získání většího podílu na kulturním životě v českých zemích. S. Kapper byl hlavním představitelem tohoto asimilačního proudu. Jako první přeložil do němčiny Máchův Máj, který vyšel v almanachu Libussa.
Fragment literární pozůstalosti S. Kappera se skládá z 1 kartonu, kde jsou uloženy dopisy, které psal své ženě v období 1859 a 1873 - 1878. Dále zde nalezneme rukopisy básní Gedichte, básnické sbírky Gusle, opisy jeho děl Kněz Lazar a Zpěvy lidu srbského.
Fragment osobní pozůstalosti je uložen pod přírůstkovým číslem 29/63 a 41/66 a zahrnuje období 1840 - 1878.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace