Literární archiv Památníku národního písemnictví - Keblová Marie

Vyhledávání:
Marie Keblová
(1882-1959)

Narodila se 29. 1. 1882 v Kamenském dvoře u Kopidlna jako jedno ze sedmi dětí šafáře Tomíčka. Zemřela 1. 2. 1959.
Od 1. 9. 1887 do 29. 1. 1896 navštěvovala trojtřídní obecnou školu v Psinicích, potom ji rodiče poslali "na zkušenou" do Prahy do služby. Prostřednictvím učitelky, u které žila, se seznámila s představitelkami tehdejšího ženského hnutí, kupř. s Eliškou Krásnohorskou, Josefou Náprstkovou a Boženou Studničkovou. Na dýcháncích, pořádaných Dámským klubem, si mladá Marie Tomíčková zamilovala poezii a začala sama psát verše. Své básně jednou na večírku pražských dam také přednášela a dvě z nich byly uveřejněny v Ženských listech v květnu r. 1904.
V Praze však mladá básnířka nezůstala. Provdala se za rolníka Kebla do Starých Hradů u Libáně, pracovala těžce na poli, starala se o pět dětí, ale přece si našla chvilky, kdy dál psala své verše a později i pohádky a drobné črty. Tak vznikla sbírka veršů Po práci, vydaná r.1952 zásluhou Osvětové besedy v Libáni.
Marie Keblová psala verše lyrické, vlastenecké, příležitostné i humorné. Byly otiskovány v řadě časopisů (Beseda, České slovo, Hlas našeho venkova, Lidový deník, Ženské lišty aj.) též pod pseudonymem Marie Starohradská - dále ve sborníku Básně rolníků (Novina 1939) a v regionálních publikacích. 19. 11. 1944 o ní vysílal Český rozhlas v Praze pořad, připravený redaktorem F. K. Zemanem. Některé její verše zhudebnil skladatel Karel K. Chvalovský, odborný učitel v Mladé Boleslavi.
Literární pozůstalost Marie Keblové věnovali literárnímu archivu Památníku národního písemnictví její syn Jan Kebl a vnučka Marie Hoferiková. Je uložena ve 2 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 72/74 a obsahuje převážně rukopisy veršů a výstřižky z novin. Zahrnuje období 1896 – 1952.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace