Literární archiv Památníku národního písemnictví - Klicpera Eduard

Vyhledávání:
EDUARD KLICPERA
(1879 - 1942)

Narodil se roku 1879, zemřel roku 1942.
Středoškolský profesor, kulturní a sokolský pracovník.
Po studiích filologie v Praze odešel v roce 1907 na reálku do Rakovníka, kde vyučoval češtinu a němčinu. Od začátku se zapojil do činnosti Místní kulturní komise, kde působil na poli lidové kultury. Angažoval se v Městském osvětovém sboru, v Československém červeném kříži, ve Svazu národního osvobození a mezi legionáři, založil Dělnickou akademii, později byl činný v organizaci učitelů a profesorů sociálně demokratických.
V roce 1909 se oženil s Marií Šubrtovou, která pracovala ve sdružení Ochrana matek a pořádala různé přednášky o rodičovské výchově. Také pomáhala svému manželovi v jeho vzdělavatelské činnosti ČOS. Zemřela na následky zápalu plic 8. 8. 1929 v Praze.
Eduard Klicpera byl dlouhá léta aktivním členem Československé obce sokolské, roku 1910 byl zvolen předsedou vzdělávacího odboru místní jednoty v Rakovníku a od roku 1921, kdy se utvořila sokolská župa Rakovnická, byl jejím starostou. Jeho snahy a zásluhy o prohloubení sokolského života v župě byly všeobecně uznávány. V této době uspořádal na 900 přednášek, z nichž řada se týkala právě témat sokolských. Zúčastňoval se sokolských akcí a často pronášel slavnostní řeč. Jeho působení se rozšířilo i mimo Rakovnicko. Přednášel na Křivoklátsku, Kralovicku, Podbořansku atd. Od roku 1925 byl organizován jako sociální demokrat. Roku 1929 se dostal do bližšího styku se sokolským ústředím v Praze. Přednášel na vzdělávací škole Československé obce sokolské, na Sjezdu vzdělavatelů sokolských, hojně se také účastnil sjezdů filozofů, filologů a historiků.
Celý život se zajímal o literaturu, nejprve četl knihy J. Arbese, V. Hálka, J. Zeyera, později ruské autory, z nichž nejvíce ho zajímal L. N. Tolstoj. Rád cestoval, navštívil i Podkarpatskou Rus a severské státy. Přispíval svými články a úvahami do různých novin (Dělnické listy, Věstník ČOS, Sokol, Náš směr, Nové proudy aj.).
Od počátku svého veřejného působení náležel ke skupině stoupenců T. G. Masaryka. Pečlivě prostudoval jeho život a dílo, navštěvoval jeho přednášky, později za ním chodil i na univerzitu a do jeho rodiny (v literárním a řečnickém spolku Slavie, kam vstoupil roku 1899 a o rok později 1900 byl zvolen do výboru, se seznámil též s Alicí Masarykovou). Masarykovy názory propagoval i ve svých přednáškách.
V roce 1933 přestal učit, odstěhoval se do Prahy a skončil s funkcí předsedy župy Rakovnické. Pokračoval však v práci v předsednictvu ČOS ve funkci jednatele vzdělávacího sboru. 1. 8. 1934 odešel do penze, ale dál se zajímal o kulturní život.
Osobní fond Eduarda Klicpery obsahuje vlastní korespondenci přijatou, odeslanou a zlomek rodinné korespondence. V oddíle rukopisů vlastních stojí za pozornost deníky, ve kterých jsou zaznamenány události let 1900 - 1941 doplněné opisy článků, citátů a myšlenek některých osobností (T. G. Masaryk, S. K. Neumann, F. X. Šalda aj.) a vlepenými výstřižky týkající se např. sokolské práce a především politického života. V rukopisech cizích jsou deníky manželky Marie z let 1900 - 1924. Oddíl tisky a výstřižky zahrnuje několik článků vlastních, článků o životě a díle a texty cizí.
Fond získal literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze v roce 1988, je uložen ve 2 archivních kartónech, zpracován pod přírůstkovým číslem 24/88 a zahrnuje období 1900 - 1941.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace