Literární archiv Památníku národního písemnictví - Knob Jan

Vyhledávání:
Jan Knob
(1904-1977)

Narodil se 24. června 1904 ve Veliši u Jičína jako sedmé dítě venkovských dělníků. Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na učitelském ústavu v  Jičíně roku 1923. Dva následující roky navštěvoval školu Vysokých studií pedagogických v  Praze, kde byl žákem Zdeňka Nejedlého, Otakara Kádnera, Václava Příhody, Emanuela Rádla, Otakara Chlupa aj. Po ukončení studií učil na turnovských školách (na obecné, měšťanské a reálném gymnáziu). Své první literární pokusy tiskl Jan Knob v  revui Proletkult u S. K. Neumanna a v  časopise Sever a východ v  Turnově. V  letech 1925 - 1931 byl spoluredaktorem Severu a východu, v  němž publikovali také Fráňa Šrámek, Josef Hora, Vladislav Vančura, Konstantin Biebl, Antal Stašek atd. V  době 2. světové války redigoval Knob turnovský časopis pro děti Radostná studánka.
V  roce 1948 se Jan Knob stal ředitelem Spojených brusíren drahokamů v  Turnově a svá studia zaměřil na technologii broušení drahokamů. Od roku 1951 pracoval v  LIAZu ve  Mnichově Hradišti nejprve jako dělník, pak jako vedoucí kanceláře technické kontroly. V  roce 1962 začal působit jako ředitel Muzea Českého ráje v  Turnově. Z  neuspořádaných sbírek vytvořil s  pomocí svých vědeckých přátel vynikající regionální muzeum specializované na turnovské tradice broušení drahých kamenů. Z  tohoto oboru byla také jeho disertační práce Vývoj technologie broušení drahých kamenů v  Čechách, po jejíž úspěšné obhajobě mu byl udělen v  roce 1967 vědecký titul kandidáta historických věd. Publikoval ve vědeckých časopisech ČSAV i v  časopisech zahraničních. Současně pokračoval v  literární práci a podílel se na kulturním životě Turnovska. Funkci ředitele muzea opustil v  roce 1975, ale i v  důchodu zde pracoval jako odborný a vědecký pracovník. Zemřel roku 1977.
Literárně byl činný už od studentských dob. V  edici Sever a východ vyšly jeho první romány Smršť a Černá křídla. V  tomto počátečním období své tvorby se zaměřil na život venkovských lidí v  Podkrkonoší. Později čerpal z  tradice zpracování drahých kamenů na Turnovsku v  románu Písmo času a v  dobrodružném příběhu pro mládež Kámen ze všech nejkrásnější. Jeho poslední román Kruh viny vyšel v  roce 1974. Vydal také drobné studie o  K.  V. Raisovi, malíři Janu Prouskovi, Boženě Němcové a Ivanu Olbrachtovi. Napsal též text k  obrazovým publikacím Muzeum Českého ráje v  Turnově, Jičín a jeho kraj, Český ráj a Podkrkonoší, 700 let města Turnova aj. Dále vypracoval scénáře k  řadě výstav a spolupracoval na krátkých filmech Český ráj a Český granát (ten byl promítán na světové výstavě v  Osace).
Písemnou pozůstalost Jana Knoba tvoří z  větší části rukopisy vlastních prací - románů, článků i odborných textů. Zajímavá je přijatá a odeslaná korespondence: Jan Knob byl v  častém písemném styku hlavně s  Josefem Knapem, Františkem Křelinou a Václavem Prokůpkem, s  nimiž redigoval edici a časopis Sever a východ. Dále si dopisoval s  Jarmilou Glazarovou, Josefem Bohuslavem Foersterem, Fráňou Šrámkem, Jaroslavem Ježkem, Zdeňkem Kalistou, Františkem Kožíkem, Vlastimilem Radou, Jaroslavem Seifertem, Vladimírem Páralem aj. Mezi cizími rukopisy se nachází články Jarmily Glazarové, drobná skladba Jaroslava Ježka, rukopisy Zdeňka Kalisty, Josefa Knapa, Františka Křeliny atd. Dále obsahuje pozůstalost několik dokladů a větší počet výstřižků, tisků a fotografií.
Písemnou pozůstalost Jana Knoba získal literární archiv Památníku národního písemnictví od rodiny v  roce 1977. Je uložena ve 12 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 80/77. Zahrnuje období 1878 – 1977.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace