Literární archiv Památníku národního písemnictví - Koutník Bohuslav

Vyhledávání:
BOHUSLAV KOUTNÍK
(1891 - 1965)

Narodil se 11. 10. 1891 v  Nové Huti pod Nižborem, zemřel 3. 6. 1965 v  Praze.
Významný český knihovník.
Vystudoval vyšší reálné gymnázium v  Praze na Smíchově (maturita 1910) a češtinu a latinu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v  Praze (1910 - 1915). Po vojenské službě byl v  letech 1917 - 1919 profesorem lounské reálky, později úředníkem Veřejné a univerzitní knihovny v  Praze, od roku 1921 spravoval knihovnu tiskového odboru prezídia ministerské rady. Publikoval práce o literárním dějepise a o knihovnictví – zvláště psychologii čtenáře. Literárně historické studie (např. o Nerudově metrice) psal do časopisu Čin, kde byl redaktorem od roku 1925. Dále přispíval do Listů filologických a do časopisu Naše doba. Dal podnět k  založení Časopisu československých knihovníků, byl členem učitelského sboru a zkušební komise Státní školy knihovnické v  Praze, pracoval v  Psychologické společnosti a v  Masarykově lidovýchovném ústavu. Mimo delší stati o správě knihovny ve sborníku Československé knihovnictví (1926) napsal díla: Čtenář a kniha, Technika duševní práce, K  psychologii literatury pornografické a brakové, Racionalizace v knihovnictví, Emanuel Rádl atd. Organizoval české i mezinárodní sjezdy knihovníků a učil na prázdninových knihovnických kurzech.
Z  jeho teoretické činnosti jsou dodnes aktuální práce o racionalizaci knihovnické a bibliografické činnosti. Zkoumal také otázky vlivu četby na psychiku a jednání čtenáře. Zaujala ho Rubakinova bibliopsychologie (Koutník se stal nejen předním propagátorem a vykladačem této nauky u nás, ale i jejím kritikem). Z  psychologických problémů se zabýval i spánkem, snem, hypnózou, smyslem života aj.
V  době okupace se postavil na stranu obhájců literatury nízkých ideově uměleckých hodnot a v  roce 1940 vstoupil do redakční rady Románů do kapsy. Po druhé světové válce se právě pro tento svůj postoj střetl s  těmi, kteří v  ostrém politickém boji kladli základy nové soustavy československého knihovnictví orientovaného na potřeby socialistické společnosti. Důsledkem tohoto střetnutí byl i jeho odchod z  knihovnictví.
Bohuslav Koutník se věnoval i otázkám náboženským. Zabýval se především křesťanstvím, např. problémy Vatikánu, církevním právem, majetkem, dějinami inkvizice apod. Svou přednáškovou činnost orientoval i na problémy jiných náboženství – buddhismu a islámu.
V  oddíle doklady najdeme nejen osobní doklady Bohuslava Koutníka a jeho manželky Lidmily Koutníkové, ale i Ústředního spolku československých knihovníků (stanovy, jednací řád, finanční doklady apod.)
Koutníkova korespondence je zastoupena především knihovníky českých i zahraničních knihoven a různými institucemi spojenými s  knihovnictvím, s  knihkupci a nakladateli, s  kulturními a politickými institucemi.
Obsáhlý je i oddíl rukopisy. Zde najdeme různé články o knihovnách a knihovnictví. Jsou zde i Koutníkovy recenze, záznamy univerzitních přednášek Františka Krejčího a rukopisy dalších významných osobností kultury (Karel Nosovský, František Karel Soukup, Otakar Štorch-Marien, Ivan Žmavc, Anna Opočenská).
V  oddíle tisky jsou kromě různých knihovnických tisků z  období po první světové válce i divadelní, koncertní a filmové programy, noviny, časopisy, různé materiály v  angličtině, francouzštině a němčině.
Velmi obsáhlé jsou také výstřižky z  let 1914 - 1964. Většina jich je s  tematikou knihovnictví, ale i náboženství, kultury a cestování.
V  posledním oddíle najdeme fotografie z  různých knihovnických akcí i snímky Bohuslava Koutníka a jeho přátel.
Osobní fond Bohuslava Koutníka získal literární archiv Památníku národního písemnictví v  letech 1968 - 1981. Je uložen ve 42 kartónech pod přírůstkovými čísly 90/65, 20/68 a 104/81. Zahrnuje období 1815 - 1965.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace