Literární archiv Památníku národního písemnictví - Veselý Antonín

Vyhledávání:
Antonín Veselý
(1888-1945)


Antonín Veselý se narodil 27. března 1888 v Moravských Křižánkách u Nového Města na Moravě, zemřel 3. října 1945. Gymnázium studoval v Brně a v Chrudimi. Jeho rodiče se přestěhovali do Kameniček, kde se Veselý stýkal s Antonínem Slavíčkem, který v něm probudil zálibu v malířství. Po maturitě studoval na filozofické fakultě v Praze, kde jeho učiteli byli zejména prof. Jaroslav Vlček a Arne Novák. Po studiích zásluhou profesora Vlčka Veselý vstoupil do redakce Národních listů a byla mu svěřena rubrika literární kritiky. V roce 1914 byl odveden a z vojny přispíval do Národních listů, od roku 1920 vstoupil do redakce listu Československá republika, kde vedl rubriku literární a částečně i divadelní a po odchodu dr. Zdeňky Háskové z redakce převzal celou divadelní rubriku. Když deník Československá republika byl změněn v Pražské noviny, zůstal Veselý dále v redakci až do roku 1938. Roku 1927 byl promován na doktora filozofie. Koncem roku 1938 byly Pražské noviny zastaveny a Veselý byl 12. ledna 1939 povolán do Československé tiskové kanceláře, kde založil a řídil kulturní rubriku a tam působil až do své smrti.
Veselý byl literárně činný již od studentských let, kdy své příspěvky ukládal do psaných nebo litografovaných studentských časopisů. První verše mu otiskoval prof. Vlček v Lumíru. Vedle vedení literární rubriky v Národních listech psal Veselý své literární kritiky do Samostatnosti, Práva lidu a Času. Rovněž posudky o knihách otiskoval v Pokrokové revui, České Kultuře a v Květech. V roce 1918 a 1919 psal do Moravskoslezského deníku a o divadle do Moravskoslezského sborníku.
Vedle práce novinářské redigoval Hynkovy Kalendáře (1919 - 1921) a přeložil z polštiny prózu Kazimíra Tetmayera Román šlechtičny a vesnického učitele. Dramaticky zpracoval Hálkova Študenta Kvocha, který byl hrán ve Vinohradském divadle r. 1933, Gustava Pflegra-Moravského Paní fabrikantovou, která byla hrána v Umělecké Besedě roku 1935. Mimoto napsal libreto Portrét, rozhlasovou hru Snoubenka stínu a pro děti Sen pod Blaníkem. Podle povídky Nerudovy zdramatizoval Týden v tichém domě.
Monografické studium věnoval Gustavu Pflegru-Moravskému, Františku Adolfu Šubertovi a Otokarovi Březinovi. Z tohoto studia, které, jak je patrno z pozůstalosti, bylo neobyčejně rozsáhlé a důkladné, byla otištěna práce o Pflegrovi-Moravském v Akordu 1933 a Otokar Březina, osobnost a dílo, Brno 1928. Velká monografie o Šubertovi byla připravena k  tisku, ale nebyla vydána. Knižně vydal: Z literárního alba (Praha 1923), Listy autorům (Brno 1924), Hovory s herci (Praha 1926), Barevné stíny (Brno 1928), Karel Elgart-Sokol, člověk a dílo (Brno 1930), Výbor z dopisů Otokara Březiny Anně Pammrové (Brno 1931), Letní zrcadlení (Brno 1936), O Bohuši Zakopalovi (1937), Literární variace a divadelní epitafy (Brno 1938) České krajiny (1940), V záři i stínu (1942), Básnické krajiny (Praha 1942), Než zajde poutník (Praha 1943).
Největší část pozůstalosti byla získána v roce 1968 koupí od rodiny. Pozůstalost Antonína Veselého je uložena pod přírůstkovými čísly v    rozmezí 159/32 – 26/69 v 28 kartónech. Zahrnuje období 1897 – 1960.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace