Literární archiv Památníku národního písemnictví - Veselý Antonín Pravoslav

Vyhledávání:

Antonín Pravoslav Veselý
(1873-1904)

Narodil se 30. 6. 1873 v Jičíně, zemřel 18. 3. 1904 v Praze.
Otec se s rodinou brzy po narození syna Antonína z existenčních důvodů přestěhoval do Prahy, opustil povolání cukráře a dal se k policii jako strážník. Hmotná situace rodiny (pět dětí) se však nezlepšila.
Antonín se nedokázal přizpůsobit školní výuce, z měšťanky po školním roce 1886/87 odešel. Vzdělání si v letech 1887 - 1890 doplňoval v pokračovací škole. V roce 1887 vstoupil do učení u firmy J. R. Vilímek, v roce 1891 obdržel výuční list sazeče a s dobrozdáním byl propuštěn roku 1892. Pracoval pak u firmy Stolař, a to až do roku 1897, s pauzou v roce 1894.
Výjimečná osobnost Veselého se formovala a prosazovala v bouřlivé atmosféře devadesátých let. Nedostatek vzdělání nahrazoval samostudiem, četbou (vliv především K. Havlíčka Borovského a J. Baráka), intelekt tříbil diskusemi - nejprve ve stolní společnosti „Fričova omladina“, kterou sám založil, a od roku 1892 v Politickém dělnickém klubu. Hlavními myšlenkovými pojmy byly národ, pokrok, socialismus.
Střet se státní mocí na sebe nedal dlouho čekat - prvně byl uvězněn roku 1892, nejznámějším perzekučním aktem rakouského státu proti mládeži devadesátých let byl proces s tzv. Omladinou, do kterého byl zapojen i A. P. Veselý. (Odsouzen v něm byl i bratr Josef.) Vězněn byl vícekrát.
Napomáhala k tomu jeho práce redaktora. Redigoval od roku 1893 postupně Pokrokové listy, Naše snahy, Akademii a zejména týdeník Zář (Rudá zář) v letech 1897 - 1904. Udělal z něho prestižní list dělnické žurnalistiky. Mimo to psal do dalšího tisku.
K jeho větším pracím patří Socialism a národnost (1897), Rok 1848 (1898), Zrcadlo klerikálů (1895) a především vzpomínkově-historická kniha Omladina a pokrokové hnutí (1902). Záměr vytvořit román o životě pražské spodiny Pod hladinou neuskutečnil a přípravný materiál využil k drobnějším črtám.
Ne vždy utěšené životní podmínky, věznění, slabá tělesná konstituce se promítly do jeho špatného zdravotního stavu, který ho přiměl k pobytům na jihu (Itálie). Ke zdravotním potížím přistoupila duševní krize (nešťastná láska, názorové hledání), vrcholící pokusem o sebevraždu v roce 1896. Po překonání deprese se věnoval práci pro sociální demokracii, ale neomezoval se tím v osobních názorech, což občas vyvolávalo nechuť stranického vedení.
Pohřbu 20. 3. 1904 se účastnily tisíce lidí, přičemž byl sebrán základ finančního fondu určeného na postavení náhrobku. Pomník od B. Kafky byl na Olšanech odhalen při slavnosti 8. 9. 1904.
Vzpomínkové verše a prózu mu věnovali Viktor Dyk, Josef S. Machar, Marie Majerová.
Osobnosti A. P. Veselého, jeho životu i novinářské a spisovatelské tvorbě se důkladně věnuje práce J. Myslíka A. P. Veselý - Životopis a literární pozůstalost spolu s výborem prací již otištěných (1905). Ediční část práce zahrnuje různé fejetony, povídky, články a náčrt románu. Další významnou bibliografickou studií je publikace J. Veselého A. P. Veselý - Jeho životopis a ideály I., II. (1919, 1920), která obsahuje i vzpomínky sourozenců, edici korespondence, bibliografii článků a knih.
Pozůstalost, zejména korespondence a rukopisy, se nezachovala ve výrazném celku. Opatrována a do Národního muzea byla předávána díky spolupracovníku Veselého z redakce časopisu Zář Juliu Myslíkovi, který některé archiválie opatřil vysvětlujícími poznámkami. Díky jemu i práci muzea je cennou částí fondu bohatý soubor výstřižků. Fond je dobrým východiskem pro badatele se zájmem o Omladinu, levicovou žurnalistiku přelomu 19. a 20. století. Zajímavé jsou korespondence s J. Stivínem a M. Majerovou, jednotlivosti týkající se sociálně demokratického hnutí (F. Modráček, F. Soukup, F. Tomášek).        Součástí fondu jsou i tisky Antonínova bratra Josefa Veselého, novináře a spisovatele (Z bojů za svobodu, 1923), též účastníka omladinářského hnutí. Další bratr František, benešovský advokát, Masarykův straník, v letech 1919 - 1920 ministr spravedlnosti, má vlastní osobní fond uložený v Archivu Národního muzea, ve fondu Antonínově je zastoupen několika tisky a výstřižky.
Osobní fond Antonína Pravoslava Veselého zahrnuje období 1879 - 1935 a získal ho postupně literární archiv Národního muzea pod přírůstkovými čísly 144/31, 154/31, 285/33, 149/34, 360/34, 369/34, 100/35, 111/35, 114/35, 103/36. Je uložen ve třech archivních kartónech.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace