Literární archiv Památníku národního písemnictví - Krawc Bjarnat

Vyhledávání:
Bjarnat Krawc
(Bernard Schneider )
(1861-1948)

Narodil se 5. února 1861 v Jitru u Kamence v Horní Lužici a zemřel 25. listopadu 1948 ve Varnsdorfu.
Úřední podoba jeho jména zněla Bernard Schneider. Pocházel z venkovské učitelské rodiny. Už za studií v Budyšíně na konci sedmdesátých let devatenáctého století byl dirigentem zpěváckého spolku; v roce 1880 se stal učitelem v Rakecích.
V roce 1883 se přestěhoval do Drážďan, kde působil jako hudební pedagog až do roku 1945, kdy se přemístil do severočeského Varnsdorfu.
Od sedmdesátých let devatenáctého století byl hlavním propagátorem a organizátorem lužicko-srbského hudebního života, založil a dirigoval různé pěvecké spolky (Černoból, Volksliederchor, Lumír, ženský sbor), jako člen komise pro vydávání zpěvníků vydal celou řadu publikací sborových i s klavírem, do nichž vedle německých zařadil vždy i četné lužické písně (např. zp. Aus güldenem Brunnen), uspořádal také několik lužických sbírek (např. Zerja), organizoval četné koncerty, z nichž nejúspěšnější proběhly v roce 1921 v Drážďanech a o šest let později na hudební výstavě ve Frankfurtu.
Krawcova původní tvorba je založena na lidové písni, vrcholem tvorby jsou sbory; méně se věnoval hudbě instrumentální. Za vrchol jeho tvorby je považováno oratorium Vojna a mír.
Krawc uveřejnil i četné statě o lidové i umělé hudbě, redigoval a z velké části i sám naplňoval hudební časopis Škowroněk.
Pozůstalost je tvořena především obsáhlou korespondencí s Měrankou Lešawicovou a Krawcovými rukopisy. Fond je důležitým pramenem především pro zájemce o soukromý život skladatele, a to především díky milostné korespondenci s Měrankou Lešawicovou.
Literární pozůstalost Bjarnata Krawce je uložena v jednom archivním kartónu pod přírůstkovými čísly 12, 294/49 a zahrnuje období 1924 - 1931.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace