Literární archiv Památníku národního písemnictví - Krbal Josef

Vyhledávání:
Josef Krbal
(1891-1957)

Narodil se 23. července 1891 v Dobrošově u Náchoda, zemřel 17. května 1957 ve Vrchlabí.
Vychodil obecnou školu v Dobrošově a chtěl dále studovat. Rodiče ho ovšem nemohli podporovat, a proto ve svých čtrnácti letech místo dalšího studia nastoupil jako dělník do textilky v Náchodě. Když se později s rodiči přestěhoval do České Čermné, stal se tu knihovníkem veřejné knihovny, začal hrát ochotnické divadlo, vstoupil do Sokola.
Po první světové válce se stal zaměstnancem státních drah. Jeho práce ho zavedla nejdříve do Kunčic nad Labem a v roce 1924 do Vrchlabí. Také zde se významně podílel na kulturním životě, zejména vynikl jako režisér ochotnických divadelních představení. Snaha poskytnout prostým lidem dobrou českou knihu ho přivedla k rozhodnutí zařídit si ve Vrchlabí knihkupectví.
V květnu 1927 byl přijat do Svazu knihkupců a nakladatelů v Praze v listopadu do Obchodního družstva českých knihkupců a 15. 12. 1927 zahájil v nádražním stánku vlastní prodej knih a školních potřeb; zprostředkovával i odběr časopisů. Krbal nechtěl ovšem prodávat jakékoli knihy ale především ty, které měly vztah k Podkrkonoší. Proto si zažádal o nakladatelskou koncesi a v roce 1928 začal vydávat povídky Josefa Šíra.
Ani Krbalovu podniku se nevyhnula hospodářská krize třicátých let. Přes velké finanční těžkosti (pro které byl dokonce vyloučen ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů) se jeho knihkupectví a nakladatelství udrželo.
Když bylo po Mnichovu obsazeno pohraničí, přemístil Krbal svůj podnik do Lázní Bělohradu, kde se mu podařilo získat nakladatelskou a knihkupeckou koncesi. Jeho přičiněním se české knihy dostávaly i za hranice protektorátu, kde pomáhaly upevňovat národní sebevědomí.
Po osvobození se Krbal vrátil zpět do Vrchlabí a už v září 1945 zde obnovil svou činnost. Brzy se také začal zabývat myšlenkou združstevnění svého podniku. Jeho cílem bylo vytvořit velké nakladatelské družstvo s bohatou činností (mimo jiné mělo zahrnovat i stálou uměleckou výstavu - Krkonošskou galerii). Krbalovi se však nepodařilo tyto velké plány uskutečnit, protože nakladatelské družstvo nebylo Svazem družstev potvrzeno.
V roce 1949 bylo podle výnosu ministerstva informací a osvěty v Praze Krbalovo knihkupectví a nakladatelství znárodněno. Josef Krbal pracoval pak až do konce života jako vedoucí prodejny n. p. Kniha ve Vrchlabí.
Svou celoživotní prací se J. Krbal zasloužil především o rozšíření dobré české knihy v Podkrkonoší. V jeho nakladatelství vycházely knihy i hudebniny, které měly vztah k tomuto kraji, vydával prózu poezii i dětskou literaturu. Významným činem bylo vydání Sebraných spisů Josefa Šíra (10 svazků v letech 1932 - 1945). Neméně důležité bylo založení Horských pramenů - časopisu pro kulturní, sociální a hospodářský život Krkonoš, který redigoval Emil Flégl. Jejich první ročník se objevil v roce 1937, další tři následovaly až po válce v letech 1945 - 1947.
Písemná pozůstalost nakladatelství Josefa Krbala obsahuje cenný materiál, který dokumentuje nejen činnost samotného podniku, ale literární život Podkrkonoší. Podstatnou část fondu tvoří korespondence, kde převažují dopisy regionálních spisovatelů a ilustrátorů, kteří spolupracovali s nakladatelstvím (Josef Jahoda, Marie Markvartová, Ludmila Šebestová, Karel Dlabola, Jindřich Křeček-Jituš). Najdeme tu však i několik listů Gabriely Preissové, Josefa Lady, Cyrila Boudy. Mezi nejrozsáhlejší patří korespondence Jaroslava Skrbka a Františka Jílka-Oberpfalcera.
Druhou významnou část pozůstalosti tvoří rukopisy regionálních autorů (J. Jahoda, M. Markvartová, L. Šebestová, J. Horák), z nichž nejcennější jsou rukopisy Josefa Šíra (přes sto povídek, román Tkalci).
Důležitou složkou je i poměrně ucelený soubor dokladů, který dokumentuje činnost podniku zejména po jeho obnově ve Vrchlabí, snahy o združstevnění a jeho zánik.
Fond doplňují výstřižky, drobné tisky a fotografie týkající se provozu nakladatelství.
Pozůstalost nakladatelství Josefa Krbala získal Památník národního písemnictví v letech 1981 - 1983 od Oldřicha Hlavatého (zeť J. Krbala). Je uložena ve dvanácti archivních kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 86/81 – 18/83. Zahrnuje období 1887 – 1960.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace