Literární archiv Památníku národního písemnictví - Vlček Jan B.

Vyhledávání:

Jan B. Vlček
(1805-1879)

Narodil se 27. 8. 1805 v Jičíně a zemřel 6. 12. 1879 v Praze.
Katolický kněz, spisovatel, vlastenec. Psal pod pseudonymy Vlčovský, Vlčkovský, Vlčkovec, Lykyška.
Vystudoval gymnázium v Jičíně a filozofii v Praze. Po té vstoupil do kláštera křížovníků s červenou hvězdou. Po vystudování teologie řád opustil a roku 1828 se dal vysvětit na kněze. Kaplanoval ve Vinoři, Zlonicích, Benátkách nad Jizerou a posléze v Praze, kde musel pro nemoc zanechat duchovní správy. Od roku 1874 byl zámeckým kaplanem na Komorním Hrádku.
Přeložil řadu knih zejména z řečtiny - Hesiodos: Nauka domácí (1835), Homér: Iliada (1842) aj. Sepsal biografii Josefa Jaroslava Kaliny. Většina jeho původních prací zůstala pouze v rukopise.
Mezi důležitější Vlčkova díla patří snad jen národní fraška o jednom jednání Bílá paní nebo Sladká kaše (1845), tragédie v pěti dějstvích Jeftovna aneb Slib vévody (1845), fraška Všezvěd aneb Povodeň pražská r. 1845 (1845) a Mythologie čili bájesloví u Řeků a Římanů (1843), Pohled na starověkou Prahu (1848). Skládal ale také duchovní písně.
Rukopisnou část pozůstalosti tvoří řada sešitů se čtyřmi Knihami mravoučných (či mravních) bájek sv. Cyrilla a spis 111 výkladů neboli řečí na katechismus. Převážně bajek se týká také řada Vlčkových poznámek.
V pozůstalosti nalezneme také zajímavý opis části z Husových Epištol psaný rukou Václava Hanky.
Mezi korespondencí (přijatou) jsou pouze dva dopisy Settelaina Tadeáše a pravděpodobně Vaňka Norberta.
Pozůstalost Jana Vlčka je uložena v jednom archivním kartónu, korespondence zahrnuje období 1835 - 1837, rukopisy nejsou datované.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace