Literární archiv Památníku národního písemnictví - Vojta Jaroslav

Vyhledávání:
Jaroslav Vojta
(1888-1970)

Narodil se 27. 12. 1888 v Kutné Hoře a zemřel 20. 4. 1970 v Praze. V začátcích herecké kariéry u divadelní společnosti užíval příjmení Vojta-Jurný. Pocházel z velké herecké rodiny: Otec Alois Vojta-Jurný, matka Amalie Vojtová, rozená Němečková, bratr Adolf Vojta, sestra Hermína Vojtová (nevlastní matka Hana Jelínková-Vojtová, nevlastní tety Marie Spurná, Terezie Brzková, Otýlie Beníšková).
Po vyučení ve slévárně absolvoval dvouroční večerní kurz strojírenského oddělení při průmyslové škole v Brně. Divadlo začal hrát r. 1906 jako ochotník u brněnského spolku Bratrstvo, téhož roku nastoupil dráhu profesionálního herce u divadelní společnosti V. Sýbrta-Mělnického. Dále působil u společnosti F. Šípka, krátce u J. E. Sedláčka, dále u společnosti M. Kozlanské, u M. Procházkové-Malé, v roce 1910 - 1913 působil v SD Brno, 1913 - 1915 v Plzni, pak se vrátil opět do Brna, 1919 - 1925 hrál ve Vinohradském divadle a v roce 1925 se stal členem Národního divadla, kde setrval až do svého odchodu do důchodu 1959.
Představitel hrdinských a charakterních rolí např. Vávra v Maryše bratří Mrštíků, Opat v Tylových Kutnohorských havířích, Mahenův Jánošík, Jiráskův Jan Žižka. Specifickým rysem jeho umění byl bodrý lidový humor, který v komických figurách vystupňoval až v karikaturu např. Alfréd Doolitle v Shawově Pygmaliónu, Čubkin v Gogolově Ženitbě, Falstaff v Shakespearově Králi Jindřichu IV., Sarka-Farka v Drdových Hrátkách s čertem. Vojta získal svým uměním mezi velkou popularitu. Přispěl k tomu i film. Již od roku 1920 hrál v němém filmu a potom také ve zvukovém, např. Řeka, Maryša, Hordubal, Pohádka máje, Pantáta Bezoušek, Hrátky s čertem, Jan Roháč z Dubé, Strakonický dudák, Páté kolo u vozu, První parta. Vojtovo herectví ožilo v televizi, např. Sňatky z rozumu. Své vzpomínky zachytil v knize Cesta k Národnímu divadlu (1958).
Vojta si dobře rozuměl s lidovým divákem. Dovedl k němu promlouvat srdečně i srozumitelně. Dokázal mu své postavy přiblížit s ryzím citem i prostým, jasným rozumem a stal se tak vpravdě lidovým, národem milovaným umělcem.
Osobní fond Jaroslava Vojty je uložen v literárním archivu Památníku národního písemnictví pod přírůstkovými čísly 54/54, 5/58 a 64/59 a zahrnuje období 1921 – 1970.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace