Literární archiv Památníku národního písemnictví - Křička Petr

Vyhledávání:
Petr Křička
(1884-1949)

Básník Petr Křička, jehož literární pozůstalost je uložena v literárním archivu Památníku národního písemnictví, se narodil dne 4. 12. 1884 v Kelči na Moravě. V letech 1894 - 1901 studoval na zemské vyšší reálce v Novém Městě na Moravě, kde v roce 1901 maturoval. Po maturitě se zapsal na pražskou techniku - obor chemie; studia ukončil II. státní zkouškou v roce 1905. Krátce pak pracoval v cukrovaru v Hulíně a po dvě letní sezóny ve výzkumné bakteriologické laboratoři v Karlových Varech (1905 - 1906). Od podzimu 1906 do jara 1907 studoval u prof. dr. G. Bertranda v Pasteurově institutu v Paříži. Zde se setkal i se svou první láskou - Ruskou Jadvigou Petrovovou, za níž odjel na podzim 1907 do Moskvy. V Moskvě pobyl rok - zdokonaloval se v ruštině, zajímal se o ruskou poezii. Svůj pobyt ukončil v roce 1908, kdy nastoupil roční dobrovolnickou službu. Po jejím skončení pracoval v letech 1909 až 1911 jako asistent u prof. dr. J. Stoklasy na c. k. české technice v Praze. V roce 1911 složil státní zkoušky pro vyšší i dvoutřídní obchodní školy a působil - nejdříve jako suplent, později jako provizorní skutečný učitel - na gremiální škole obchodní na Žižkově (1911 - 1913) a na obchodní škole Ženského výrobního spolku. Po vyhlášení všeobecné mobilizace narukoval 2. 8. 1914 do Jihlavy a odtud byl poslán na frontu do ruského Pruska a Haliče. V bitvě u Włodowic byl 14. 11. 1914 raněn, prožil týdny v lazaretech a později v nemocnici v Praze. V červnu r. 1915 byl poprvé superarbitrován do neaktivního poměru na tři měsíce, vrátil se načas do školy, později působil v armádě jako inspekční důstojník. V roce 1916 byl uznán neschopným služby v poli a v r. 1917 byl dán do výslužby. Po vzniku Československé republiky působil jako úředník na ministerstvu školství a v Národní a univerzitní knihovně v Praze. Koncem roku 1937 požádal - vzhledem ke svému zdravotnímu stavu - o uvolnění ze služby. V letech 1947 - 1948 pak ještě znovu pracoval ve funkci vládního rady archivní a knihovní služby v Knihovně vysokých škol technických v  Praze. Na podzim 1948 byl přeložen na trvalý odpočinek. Zemřel dne 25. 7. 1949 v Praze.
Počátek Křičkovy básnické tvorby spadá do doby jeho vysokoškolských studií. Publikuje v časopisech, od r. 1909 i své překlady z ruské symbolistické poezie (K. Balmont, V. Brjusov, A. Bělyj, I. Bunin). V roce 1913 vydává překlad Brjusova románu Cesty a rozcestí. Svou první básnickou sbírku Šípkový keř vydává knižně v r. 1916; po ní následují sbírky Bílý štít (1919), Hoch s lukem (1924), Chléb a sůl (1933), satirické verše a prózy Suchá jehla (1933). Po válce pak ještě sbírky Světlý oblak (1945), Běsové (1946), Píseň meče (1946) a satiry Ďábel frajtrem (1946). Pro děti napsal verše k Ladovým obrázkům Svět zvířat (1919) a pohádku O neposlušném budulínkovi (1945). Kromě vlastní básnické tvorby se intenzívně věnoval i překládání z ruštiny, francouzštiny, němčiny a angličtiny (Puškin, Lermontov, L. Tolstoj, Gogol, Leskov, Čechov, Ševčenko, ruské byliny, R. Rolland, Moliere, H. Hesse, Dickens, Shakespeare).
Literární pozůstalost uložená v literárním archivu PNP podává poměrně ucelený portrét básníka i člověka Petra Křičky. Zajímavý je oddíl osobní přijaté korespondence, v němž jsou mimo jiné uloženy dopisy E. Basse, P. Bezruče, V. Dyka, S. Hanuše, S. Hippmanna, J. Horáka, H. Jelínka, J. Křičky, J. Svítila-Karníka, A. Sovy, K. Tomana; cenný je i soubor korespondence dokumentující Křičkovu přednáškovou činnost v letech 1947 - 1949. Rukopisný oddíl obsahuje kromě jednotlivých básní i sbírky Šípkový keř, Bílý štít, Svět zvířat, Píseň meče a Ďábel frajtrem. V menším oddílu próz a dramatických prací nalezneme i první básníkovy prozaické pokusy; oddíl článků načrtává Křičkovu činnost publicistickou a přednáškovou. Bezesporu cenný je oddíl pracovních materiálů obsahující řadu rukopisných sešitů s variantami a náčrty veršů a překladů (zejména z počátku století a z let okupace).
Literární pozůstalost Petra Křičky vznikla postupně ze tří větších koupí (z let šedesátých až osmdesátých) od manželky básníka - paní Anny Křičkové. Je uložena v sedmnácti kartónech pod přírůstkovými čísly v rozmezí 50/65 – 36/81. Zahrnuje období 1901 – 1980.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace