Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kuba Ludvík

Vyhledávání:
Ludvík Kuba
(1863-1956)

Ludvík Kuba se narodil dne 16. dubna 1863 v Poděbradech a zemřel dne 30. listopadu 1956 v Praze. Je znám především jako impresionistický a realistický malíř, kreslíř, cestovatel a spisovatel poutavých cestopisů, etnograf a melograf. Svůj tvůrčí zájem potvrdil cestami po Polsku, Rusku, Bulharsku, navštívil Paříž, umělecky však zhodnotil zejména své cesty po Srbské Lužici a na Balkán. Od roku 1945 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a národním umělcem.
Své studie i cestopisné črty publikoval v řadě periodik, v Národních listech, v Hlase národa, ve Slovanském sborníku, Slovanském přehledu, v Ruchu, v Osvětě, v Květech, v Lumíru, ve Zlaté Praze, ve Venkově, v Česko-lužickém věstníku, v Československé republice. Malografické výzkumy shrnul v díle Slovanstvo ve svých zpěvech, které publikoval ve spolupráci s Hudební maticí. Vystavoval v Praze i na venkově, kromě toho ve Vídni, v Mnichově, v Berlíně. Ve Vídni byl jednatelem Hagenbundu. Sérií cestopisů přiblížil českému čtenářstvu dějiny, tradici a fragmentárně neukončenou současnost západních a jižních Slovanů. Postupně vydal na toto téma Čtení o Lužici, Čtení o Makedonii, Čtení o Starém Srbsku, Čtení o Dalmácii, Čtení o Bosně a Hercegovině. Literárně zpracoval také své Cesty za slovanskou písní a paměti s názvem Zaschlá paleta. Ve studii Moje Čína se pokusil rehabilitovat estetiku mimoevropského výtvarného umění. O životě a díle Ludvíka Kuby psali J. Páta, V. V. Štech, M. Míčko, V. Kyncl, F. Kovárna.
Písemná pozůstalost Ludvíka Kuby je z největší části uložena v Polabském muzeu v Poděbradech, rodišti umělcově. Tato instituce vydala v roce 1987 dvojdílný sborník statí Ludvík Kuba a slovanská etnografie. Jednokartónovými fondy je zastoupen v Archivu Národní galerie v Praze na Zbraslavi a v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Část folkloristické korespondence se vyskytuje v Muzeu Jindřicha Jindřicha v Domažlicích. Centrální evidence o písemné pozůstalosti Ludvíka Kuby na území České republiky je vedena při Archivu Národní galerie v Praze na Zbraslavi. Další materiál k životu a dílu umělcovu je zjištěn v Akademii věd v Bělehradě.
Část písemné pozůstalosti v rozsahu jednoho kartónu, která je majetkem literárního archivu Památníku národního písemnictví, vznikla z několika akvizičních položek. Zajímavé jsou studijní zlomky k dílu Slovanstvo ve svých zpěvech i s notovými záznamy písní. Pozornosti zasluhuje soubor katalogů a pozvánek výstav, osvětlující prezentaci malířského díla Ludvíka Kuby v pražských síních Mánesu a Salonu výtvarného díla z let 1944 až 1953.
Literární pozůstalost je uložena pod přírůstkovými čísly 12/33, 276, 294, 345/49, 101, 104, 109, 165, 187, 224/53, 53/54, 14/55, 26/56, 27, 34/58 a 64/59 a zahrnuje období 1884 - 1953.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace