Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kučera Karel

Vyhledávání:
Karel Kučera
(1854-1915)

Narodil se 30. září 1854 v Luštěnicích u Mladé Boleslavi. Gymnázium studoval v Benešově a v Praze, pak byl posluchačem filozofické fakulty Karlovy univerzity a r. 1876 se stal středoškolským profesorem. Působil zprvu na pedagogiu v Brně, pak na Akademickém gymnáziu v Praze, od r. 1884 učil v Hradci Králové a r. 1896 se stala jeho působištěm reálka v Ječné ulici v Praze. Roku 1892 byl jmenován dopisujícím členem České akademie. Zemřel 11. října 1915 v Dašicích u Pardubic, kde trávil prázdniny u příbuzných.
Verše začal psát již na gymnáziu, publikoval od r. 1873 v různých časopisech. Samostatně vydal pouze dvě básnické sbírky, Básně (1884) a Zapadlé hvězdy (1890). Po nepříznivé kritice této druhé sbírky se věnoval již pouze překladatelské činnosti.
Má velké zásluhy o rozšíření znalosti severské literatury u nás. Překládal zvláště Ibsena (Básně, Brand, Peer Gynt, Komedie lásky, Rosmersholm, Stavitel Solness), Paludana-Müllera (Adam Homo, Kalanus) a Kielanda. Jeho básnickým vzorem byl Jaroslav Vrchlický.
Písemnou pozůstalost Karla Kučery získal LA PNP drobnými koupěmi a dary v letech 1958 - 1975. Tvoří ji vybraný soubor korespondence (zvláště S. Čech, A. Jirásek, F. Herites, Jan Lier, J. Vrchlický) a rukopisy většiny jeho nejdůležitějších překladů. Chybí pouze rukopisy jeho básnických sbírek, překladu Kielandových novel a studie K. Kučery o severské literatuře.
Písemnou pozůstalost Karla Kučery zpracoval r. 1963 Jan Wagner, nově po získání podstatných přírůstků r. 1976 Karol Bílek. Je uložena v 5 archivních kartónech pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 81/59 - 68/75 a zahrnuje období 1865 - 1942.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace