Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kulturní rada Národního souručenství

Vyhledávání:
KULTURNÍ RADA NÁRODNÍHO SOURUČENSTVÍ
(1939 - 1944)

Vznikla jako součást Národního souručenství roku 1939 a navazovala vlastně v jistém smyslu na Kulturní radu zrušené Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Její název byl upřesněn v podtitulku Ústředí pro kulturní a školskou práci Národního souručenství.
Předsedou Kulturní rady byl po celou dobu její existence literární historik, univ. prof. PhDr. Miloslav Hýsek, místopředsedy zprvu univ. prof. Otakar Kádner a univ. prof. Karel Domin, kteří byli později vystřídáni dalšími osobnostmi.
Kulturní rada působila v 11 sekcích:
1.        sekce: školství národní, mateřské a měšťanské (předseda Antonín Dvořák)
2.        sekce: školství střední (předseda František Lakomý)
3.        sekce: školství odborné (předseda Bedřich Vodička)
4.        sekce: školství zemědělské a lesnické (předseda nezjištěn)
5.        sekce: školství vysoké a věda (předseda Oldřich Hujer)
6.        sekce: národní osvěta (předseda Antonín Matula)
7.        sekce: v letech 1939-1941 rozhlas a televize (předseda Jan Scheinost) v letech 1942-1944 divadlo (předseda Karel Engelmüller)
8.        sekce: film (předseda Jan Scheinost)
9.        sekce: v letech 1939-1941 divadlo, hudba a zpěv (předseda Otakar Šourek) v letech 1941-1944 hudba a zpěv (předseda Otakar Šourek)
10.        sekce: literatura (předseda Josef Knap, místopředseda Jaroslav Seifert)
11.        sekce: výtvarné umění (předseda T. F. Šimon, místopředseda Rudolf Březa)
V plánu bylo zřízení dalších sekcí (historie, národopis, muzea a ochrana památek). Činnost Kulturní rady byla složitá. Na jedné straně se mnozí její členové zapojovali do odbojové činnosti a byli zatčeni, další jmenovaní členové se práce vůbec nezúčastnili (např. Jarmila Glazarová), někteří během války zemřeli (Rudolf Medek). Na druhé straně musela Kulturní rada čelit tlakům okupačních úřadů. Přesto se dá říci, že většina jejích členů obstála se ctí a vykonala během okupace mnoho užitečné práce zvláště při posilování  českého národního vědomí.
Archivní fond Kulturní rady je zachován v malém fragmentu spisů. Jsou to převážně mezerovité zápisy o schůzích jednotlivých sekcí, jejichž součástí bývají písemné návrhy, důvodové zprávy a předlohy záležitostí, které byly na schůzích projednávány. Nechybí ani pozvánky na tyto schůze s jejich programem a prezenční listiny účastníků. Materiály jsou uspořádány podle sekcí a v nich chronologicky, na závěr jsou připojeny zápisy o schůzích, které probíhaly mimo sekce.
I když tento archivní fond je pouhým fragmentem, je důležitým pramenem ke studiu kulturních dějin v Čechách a na Moravě v období druhé světové války. Je uložen ve třech archivních kartónech, zpracován pod přírůstkovým číslem 43/2001 a zahrnuje období 1939 - 1944.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace