Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kvíčala Jan

Vyhledávání:
Jan Kvíčala
(1834-1908)

Narodil se 6. května 1834 v Mnichově Hradišti, zemřel 10. června 1908 v Potštejně. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, gymnázium studoval v letech 1844 - 1852 v  Litoměřicích. Po maturitě se zapsal na studia klasické filologie na pražské univerzitě, která vykonal v letech 1852 - 1856. Po absolvování univerzity působil jako suplent na německém malostranském gymnáziu v Praze. Ale brzy získal od tehdejšího ministra vyučování hraběte Lva Thuna univerzitní cestovní stipendium a odjel do Bonnu. V létě 1859 se na pražské univerzitě habilitoval a stal se mimořádným profesorem. Řádným profesorem byl od roku 1867. V roce 1878 byl zvolen děkanem filozofické fakulty.
V této době se Jan Kvíčala aktivně věnoval otázce zřízení české univerzity. Po jejím ustavení působil na české filozofické fakultě a stal se prvním profesorem klasické filologie na  české univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze. V roce 1887 byl zvolen jejím děkanem.
Kvíčala se také účastnil politického, kulturního i společenského života. Byl členem Vídeňské akademie věd, Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění atd. Roku 1880 byl zvolen poslancem říšské rady za Litomyšl, Poličku a Ústí nad Orlicí, od roku 1881 působil i jako zemský poslanec a od roku 1883 jako přísedící zemského výboru. Zde se zabýval záležitostmi českých škol a kulturních institucí. Byl jmenován čestným občanem mnoha měst a obcí a čestným členem řady domácích i zahraničních institucí.
Kvíčalova vědecká činnost byla velice obsáhlá. Zabýval se především textovou kritikou (Sofokles, Euripides, Platon, Vergilius). Svůj zájem soustředil na českou a latinskou syntax. Přeložil do češtiny řadu klasických děl, především Herodota a Sallustia. Přispíval mj. do Riegrova i Ottova slovníku naučného, do časopisu Krok a Časopisu českého muzea. Sám založil časopisy Listy filologické a České muzeum filologické.
Jan Kvíčala se zasloužil o rozkvět klasické filologie u nás a vychoval řadu vynikajících žáků. V roce 1905 byl vyznamenán Leopoldovým řádem.
Písemná pozůstalost Jana Kvíčaly obsahuje několik jeho osobních dokladů a dopisů (obsáhlý je dopis Masarykův), hlavní součástí jsou jeho rukopisy - univerzitní přednášky, studie a poznámky. Tento celek je doplněn několika cizími rukopisy, tisky a fotografiemi.
Základní roztřídění fondu provedl dr. Martin Svatoš, konečné zpracování bylo provedeno v roce 1994.
Písemná pozůstalost Jana Kvíčaly je uložena ve 13 archivních kartónech pod  přírůstkovými čísly v rozmezí 32/10 – 93/86. Zahrnuje období 1872 - 1908.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace