Literární archiv Památníku národního písemnictví - Lazarevskij B. A. a Gorelov M. M.

Vyhledávání:
BORIS ALEKSANDROVIČ LAZAREVSKIJ
(1871-1936)


Spisovatel - beletrista. Absolvent kyjevské univerzity. V roce 1920 pracoval jako kontrolor na francouzském parníku, plujícím mezi Batumi a Marseille. Své romány a povídky, většinou s ženskou tematikou, začal publikovat od roku 1894 (sborník povídek Duša ženščiny, Berlín 1921, Mlle Mari, Berlín 1921, Obrečonnyje, Berlín 1921, povídka Mojo serdce, Cařihrad 1921, Pticy nočnyje, Paříž 1921, sborník povídek Ťomnaja noč, Paříž 1923, Liza, Bělehrad, Golos Rodiny, Paříž 1928). V Československu pobýval v roce 1922 na různých místech, v Praze, v lázních Bechyně, v Dolních Mokropsech, v Černošicích, v Rájci, v Kolíně, a navázal zde četná přátelství (například s rodinou Ryšavých; odborný učitel Ladislav Ryšavý byl jeho překladatelem). Později odejel do Paříže, kde v roce 1936 zemřel.
       Osobní fond B. A. Lazarevského je nevelký, ale obsahuje zajímavé materiály. Především jsou tu 4 svazky deníků, ve kterých autor podrobně popisuje události svého osobního i společenského života a ilustruje je svými kresbami a dobovými fotografiemi. V prvním deníku zachycuje cestu z Batumi přes Konstantinopol do Marseille v roce 1920. Druhý svazek je věnován životu v Paříži (od 1 . července do 31. prosince 1921 ). Třetí a čtvrtý svazek zachycuje ještě částečně pařížské období (l. leden - 8. květen) a od 9. května do prosince 1922 události, týkající se života v Československu. Součástí fondu jsou také výstřižky s povídkami B. A. Lazarevského v českých novinách a časopisech (Rozkvět, Zlatá Praha, Venkov, Národní listy) a částečně výstřižky, dokumentující život ruské emigrace v ČSR. Fragment fondu byl předán do Národního muzea v roce 1943 a nyní je uložen v literárním archivu Památníku národního písemnictví ve 2 kartónech. Zahrnuje období 1920 – 1923.

MICHAIL MICHAJLOVIČ GORELOV
(1874 - 1929)

Ruský žurnalista a spisovatel, původním jménem Gakkebus, pseudunym M. Kustorubov. Do poloviny roku 1916 vedl četné ruské deníky, deset let redigoval Birževyje vedomosti, později v Kyjevě časopis Mir. Jeho školou prošlo mnoho ruských novinářů.
Fragment osobního fondu obsahuje 1 svazek rukopisu a 2 svazky strojopisu jeho románu Anno Diaboli, jehož autorizovaný překlad vycházel v Národních listech v roce 1930 pod názvem Ďábelský rod. Román přeložil E. Adámek (vl. jménem V. Červinka).
       Fragment fondu byl předán do Národního muzea v roce 1943 a nyní je uložen v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze v 1 kartónu.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace