Literární archiv Památníku národního písemnictví - Leppin Paul

Vyhledávání:

Paul Leppin
(1878-1945)


Pražský německý básník, spisovatel a dramatik. Narodil se 27. 11. 1878 ve Frýdlantě. V   letech 1897 - 1926 působil jako úředník poštovního a telegrafního ředitelství (později ministerstva pošt a telegrafů) v   Praze. V   Leppinově literární tvorbě zaujímá význačné místo zanikající stará Praha a erotická problematika česko-německé kulturní a sociální symbiózy. Kromě vztahů k   německé dekadenci a novoromantismu má Leppin blízko i k   českým spisovatelům z   okruhu Moderní revue a Fráni Šrámka. Politicky byl Leppin národnostně snášenlivý německý buržoazní demokrat. Za okupace žil v   ústraní. Zemřel krátce před revolucí 10. 4. 1945 v   Praze.
Literární pozůstalost Paula Leppina byla Literárním archivem Národního muzea získána bezprostředně po revoluci v   květnu r. 1945. Je uložena pod    přírůstkovými čísly 51/39 a 26/79. Tento soupis zachycuje stav fondu k   roku 1963 (6 kartónů). Zahrnuje období 1857 – 1973 a 720 archivních jednotek (2346 listů). V   pozůstalosti jsou uloženy osobní doklady, korespondence, rukopisy i tisky. Z   korespondence jsou kromě jednotlivých listů Richarda Dehmela, Otokara Fischera, Stefana Zweiga cenné zejména milostné a manželské dopisy Paula Leppina Henriettě Leppinové, roz. Bognerové a soubor dopisů Elsy Lasker-Schülerové Paulu Leppinovi. Z   rukopisů jsou pozoruhodnější pouze nepublikované soubory básní Paula Leppina z   posledních let II. světové války.
K   pozůstalosti Paula Leppina st. je připojen fragment literární pozůstalosti jeho syna Paula Leppina ml. (1907 - 1937). Jde většinou o rukopisy literárních pokusů, které nedozrály k   zveřejnění.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace