Literární archiv Památníku národního písemnictví - Lev Josef 1. část

Vyhledávání:
Josef Lev
(1832-1898)
1. část

Narodil se dne 1. května 1832 v Sázené u Velvar, zemřel dne 16. března 1898 v Praze.
Velmi záhy se u něho projevilo hudební a zvláště pěvecké nadání. Jako malý chlapec zpíval na kůru a už v roce 1845 se stal vokalistou křížovnického kostela v Praze.
V roce 1849 vstoupil na novoměstské gymnázium, ale po dvou letech studií zanechal a rozhodl se pro dráhu operního pěvce.
V roce 1854 odjel na zkušenou do Vídně, kde zpíval ve sboru dvorní opery.
Po deseti letech se vrátil do Prahy a po úspěšném pohostinském vystoupení dostal angažmá v Prozatímním divadle. Tady a později na scéně Národního divadla vytvořil více než sedmdesát stěžejních barytonových úloh. Díky svému koloraturnímu umění vynikal v operách italských, v nichž největšího úspěchu dosáhl jako Figaro v Rossiniho Lazebníkovi sevillském. V české operní tvorbě vytvořil zejména hlavní barytonové postavy oper Smetanových.
Hlas Josefa Lva vysoce oceňovala nejen soudobá kritika, ale i sami skladatelé, kteří přímo pro něho komponovali árie a písně.
Pro neshody s divadelní správou opustil Lev v roce 1888 jeviště naší první scény, ale i nadále si zachoval přízeň publika na svých koncertních vystoupeních, která ukončilo teprve jeho onemocnění v roce 1896.
Fragment písemné pozůstalosti Josefa Lva tvoří převážně korespondence, v níž jsou i dopisy J. Baráka, J. Nerudy, V. Hálka a B. Smetany. Doplňuje ji několik dokladů a tisků, které dokumentují pěvcovu bohatou koncertní činnost. Pozůstalost je uložena v jednom archivním kartónu pod inventárními čísly v rozmezí 10/21 - 42/58 a zahrnuje období 1849 - 1899.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace