Literární archiv Památníku národního písemnictví - Ljackij Jevgenij Alexandrovič

Vyhledávání:
Jevgenij Alexandrovič Ljackij
(1868 - 1942)



Literární historik a teoretik, profesor ruské řeči a literatury na Karlově univerzitě, doktor h. c. Bělehradské univerzity, člen-korespondent School of Slavonic studies v Londýně, řádný člen Slovanského ústavu v Praze, mimořádný člen Královské české akademie věd, čestný člen Kondakovova institutu v Praze, předseda Ruské historické společnosti atd.
Vystudoval gymnázium v Minsku, v letech 1889 - 1893 historicko filologickou fakultu v Moskvě (obor ruský jazyk a literatura). Po skončení studií přednášel na téže fakultě historii ruské literatury. Současně pracoval a publikoval v oboru etnografie, zejména z oblasti běloruské. V letech 1901 - 1908 byl zaměstnán v národopisném oddělení Ruského muzea cara Alexandra III. v Petrohradě, kde pracoval na bibliografii ruské etnografické literatury. Soustavně pokračoval ve studiu dějin ruské literatury, zpočátku pod vedením akademika A.  N.  Pypina, s nímž připravil a vydal (od r. 1898 ve 4 sv.) korespondenci Kateřiny II. Spolupracoval s časopisy Věstnik Jevropy (rovněž jako redaktor kulturní rubriky), Sovremennik, Sovremennyj mir, Istoričeskij věstnik, Russkaja mysl, publikoval ve sbornících akademie věd. Připravil a vydal řadu studií a edic z díla Gončarova, Bělinského, Černyševského, Aksakova a dalších. Napsal rozsáhlou monografii o Gončarovovi. Roku 1912 založil v    Petrohradě společnost pro vydávání pramenů literatury, vědy a umění Ogni; (společnost soustřeďovala přední vědecké pracovníky a umělce své doby a vydala několik set svazků vědeckých a uměleckých prací).
Koncem roku 1917 odjel Ljackij do Finska, kde vydával noviny Severnaja žizň, v roce 1918 se přestěhoval do Švédska. Ve Stockholmu založil časopis Okolo Rossiji a nakladatelství Severnyje ogni, ve kterém byla vydávána klasická díla ruské literatury (Gribojedov, Krylov, Lermontov atd.). V roce 1922 byl jmenován smluvním a v roce 1927 řádným profesorem ruské řeči a literatury na Karlově univerzitě v Praze. Vedle přednášek na    fakultě pokračoval Ljackij ve svých literárně historických pracích. Kromě desítek statí, článků, úvah a recenzí v různých časopisech (zejména ve Slavii) vydal knižně: Klasikové ruské literatury (1930, stati o  Krylovovi, Gribojedovi, Puškinovi, Lermontovovi, Gogolovi, Gončarovovi, Turgeněvovi, Tolstém, Dostojevském a Čechovovi), Ruská literatura (1930, polsky), Vybrané bajky Krylova (1931), Slovo o pluku Igorově (1934), Praktická učebnice jazyka ruského (1936), Očerki o    russkoj litěrature (1935, srbsky) Historický přehled ruské literatury (I. díl 1937, díl II. a III. v    rukopise).
V letech 1923 - 1925 spolupracoval s    nakladatelství Plamja (v Praze), kde redigoval řadu historických a literárně historických prací. V letech 1933 - 1935 přednášel na univerzitě v  Bělehradě; za své práce v oboru historie literatury zde byl jmenován (1936) čestným doktorem.
Literární pozůstalost E. A. Ljackého je obsáhlým a materiálově bohatým svědectvím o  jeho vědecké práci a mnohostranných odborných a literárních stycích. Období života a práce E. A. Ljackého do pobytu ve Švédsku, v Praze a Bělehradě je zastoupeno jen výjimečně. Naopak je pozůstalost bohatým zdrojem pro zkoumání jak tvůrčí činnosti prof. Ljackého, tak rozvětvených slavistických styků v Evropě ve 20. a 30. letech.
Pozůstalost obsahuje osobní doklady, korespondenci, rukopisy hlavních literárně historických prací, článků, úvah a recenzí z pražského období E. A. Ljackého, cizí rukopisy a další materiály (tisky), dokládající úsilí, práci a situaci rusistiky v meziválečné době u nás. Archivní materiály redakcí časopisů a nakladatelství, v nichž E. A. Ljackij pracoval ve Finsku, Švédsku a u nás jsou v pozůstalosti ponechány jako celky a abecedně vřazeny podle názvu redakce. Zde jsou vřazeny i dopisy adresované E. A. Ljackému do těchto redakcí tak, jak je uspořádal zůstavitel.
Pozůstalost byla získána koupí postupně od roku 1968 a je uložena pod přírůstkovými čísly v rozmezí 111/68 - 80/81. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1976 (36 kartónů). Zahrnuje období 1881 - 1954.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace