Literární archiv Památníku národního písemnictví - Zeyer Julius

Vyhledávání:
Julius Zeyer
(1841-1901)

Narodil se 26. 4. 1841. Pocházel z   rodiny zámožného pražského tesaře a obchodníka s   dřevem. Zemřel 29. 1. 1901 v   Praze. Studoval na reálce (do roku 1859), krátce navštěvoval pražskou techniku (1859 - 1961) a ve Vídni se vyučil tesařem. Měl převzít otcův závod, ale rozhodl se jinak. Po cestě na zkušenou v   roce 1862, kdy navštívil Německo, Švýcarsko a Francii, se již věnoval literatuře. Jako mimořádný posluchač Karlovy univerzity se zabýval studiem filozofie a starověkých kultur. V   roce 1873 působil jako vychovatel ve šlechtické rodině v   Rusku. Poté byl v   roce 1881 vychovatelem a společníkem hraběte Harracha v   Bonnu. I dále střídavě pobýval v   Rusku a vypravil se do   dalších zemí – Švédska, Itálie, Řecka, Turecka, Francie, Španělska. Trvale bydlel v   letech 1878 - 1887 v   Praze, v   letech 1887 - 1899 ve Vodňanech a od roku 1899 opět v   Praze. Ve Vodňanech se stýkal se spisovateli Otokarem Mokrým a Františkem Heritesem.
Debutoval v   roce 1873 v   Palečku humoreskou Krásné zoubky a přispíval do   Lumíru, Květů, Tuchu, Světozoru, Nového života a dalších listů. Těžiště jeho tvorby bylo ve veršované epice a próze, ale byl i autorem básní a dramat. Tématem mu byla především minulost, báje, mýty, mystický svět křesťanství i jiných kultur. České minulosti věnoval cyklus pověstí Vyšehrad. Dalším národům jsou věnovány tituly Ondřej Černyšev, Karolínská epopej, Báje Šošany, Román o věrném přátelství Amise a Amila aj. Koncem osmdesátých let napsal Zeyer autobiograficky pojatý román Jan Maria Plojhar, v   devadesátých letech patří k   jeho nejznámějším titulům román Dům u tonoucí hvězdy a Tři legendy o krucifixu.
Dá se říci, že fond je téměř kompletní, protože obsahuje doklady, korespondenci, rukopisy, tisky i fotografie.
Fond Julia Zeyera v   literárním archivu PNP vznikl postupnými dary a koupěmi a je uložen pod přírůstkovými čísly v rozmezí 38/27 - 148/99. Pod posledním přírůstkovým číslem se skrývá delimitace 6 kartónů z Ústředního archivu ČAV z   roku 1900. V   této delimitaci získal fond Zeyera především cennou korespondenci. Fond Julia Zeyera je uložen ve 30 kartónech a vymezen zhruba roky 1841 - 1951.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace