Literární archiv Památníku národního písemnictví - Zlobický Josef Valentin

Vyhledávání:
Josef Valentin Zlobický
(1743-1810)


Narodil se 14. února 1743 na Velehradě, zemřel 24. března 1810 ve Vídni.
Gymnázium studoval v Mikulově a v Brně. Byl hospodářským úředníkem. Roku 1762 odešel však do Vídně a studoval práva. Současně byl vychovatelem v rodině vídeňského knihtiskaře Jana Tomáše Trattnera. Vedle právnických studií a studia přírodních věd se zabýval také studiem spisovné češtiny. Aby se zdokonalil v českém jazyce, pokoušel se o  překlady z  němčiny a francouzštiny. Prvním překladem, který vyšel v r. 1772, byla kniha Jindřicha Jana Krance o porodnictví. Roku 1773 byl Zlobický jmenován profesorem češtiny na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a roku 1775 se stal profesorem českého jazyka a literatury na vídeňské univerzitě. O rok později byl jmenován kancelistou a roku 1782 adjunktem registratury nejvyššího soudu ve Vídni. Byla mu svěřena také cenzura českých knih. Jako úředník nejvyššího soudu přeložil do češtiny všeobecný soudní řád a různá nařízení a zákony. Roku 1792 se stal protokolistou u českého senátu.
Zlobický byl v neustálém spojení s českými vlastenci a spisovateli, sledoval jejich činnost a všestranně je podporoval. Měl rozsáhlou korespondenci s Dobrovským, dopisoval si s Dobnerem, Voigtem, Ungarem, Pelclem, Durychem, Monsem, Cerronim a jinými. Zasloužil se o povolení samostatného českého divadla Bouda. Měl rozsáhlé znalosti filologické a historické, zabýval se také myšlenkou na sepsání srovnávací mluvnice slovanské a spisu o  roztřídění slovanských nářečí. Za své překladatelské praxe shromáždil bohatý lexikografický materiál, který si zapisoval do příručních slovníků. Zlobický si shromáždil bohatou knihovnu, jejíž seznam po smrti Zlobického pořídil Dobrovský a opsal Kopitar. Velkou část knihovny z  pozůstalosti Zlobického koupil hrabě Josef Auersperk. Sbírku listin a předpisů získalo Františkovo muzeum v Brně. Tato sbírka je dnes uložena s fondem Muzea ve Státním archivu v Brně. Část pozůstalosti získalo Národní muzeum v Praze, ta nyní je v literárním archivu PNP.
První inventář pozůstalosti zpracoval František Baťha a byl vydán v roce 1959.
Pozůstalost je uložena v 7 archivních kartónech a zahrnuje období 1777 - 1808.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace