Literární archiv Památníku národního písemnictví - Zrzavý Jan

Vyhledávání:
Jan Zrzavý
(1890-1977)

Významný český malíř, grafik a ilustrátor Jan Zrzavý se narodil 5. 11. 1890 v Okrouhlici; zemřel 12. 10. 1977 v Praze. V roce 1907 byl přijat na UMPRUM v Praze, za dva roky byl však vyloučen. Po neúspěšném pokusu o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze se v malířství dál vzdělával soukromě. V letech 1912 - 1930 konal studijní cesty po Německu, Itálii, Belgii a Francii, v roce 1937 navštívil Anglii, po roce 1946 se opět na čas vrátil do Paříže i do Bretagne a v letech 1967 - 1972 podnikl studijní cesty do Řecka. Podněty pro svou tvorbu nacházel nejen na cestách do zahraničí, ale také v krajině v okolí Vodňan, kam od roku 1941 pravidelně dojížděl, a v rodné Okrouhlici.
Výtvarné dílo Jana Zrzavého opisuje ucelený oblouk od secese a symbolismu přes expresionismus a kubismus až k sevřené meditativní malbě, v níž je kladen důraz na lyrické prožívání světa. V roce 1910 se Jan Zrzavý stýkal se sdružením Sursum, v letech 1912 - 1917 byl členem SVU Mánes, v roce 1917 se účastnil formování skupiny Tvrdošíjní, 1923 se stal členem Umělecké besedy. Jako ilustrátor spolupracoval s řadou nakladatelství, časopisecky publikoval mj. ve Veraiconu, v Musaionu, v Rozpravách Aventina a ve sborníku Život, knižně vyšly Jeníkovy pohádky (1924) a vzpomínková kniha s názvem Jan Zrzavý vzpomíná na dětství, domov a mladá léta.
Fond Jana Zrzavého v literárním archivu Památníku národního písemnictví zahrnuje časové období více než sedmdesáti let (tj. 1905 - 1977). Základ fondu tvoří korespondence, zejména rozsáhlá korespondence vlastní přijatá, zastoupena je však i korespondence vlastní odeslaná a málo početná korespondence cizí. Hodnota tohoto nejobsažnějšího oddílu je však značně nevyvážená, neboť nad badatelsky zajímavou korespondencí s řadou významných osobností (mj. např. s B. Borovičkovou-Podpěrovou, L. Jiřincovou, V. Jičínskou, Ch. Martinů, N. Melnikovou-Papouškovou, O. Štorch-Marienem, J. Urzidilem) kvantitativně převažuje korespondence z badatelského hlediska málo atraktivní (jedná se zejména o korespondenci, jejímiž pisateli byli početní obdivovatelé díla J. Zrzavého). Poměrně hojně jsou v korespondenci přijaté i odeslané zastoupeny korporace (tj. nejrůznější spolky, sdružení, nakladatelství a vydavatelství, redakce časopisů, muzea, galerie a divadla).
Druhým nejrozsáhlejším oddílem fondu je oddíl rukopisů vlastních, jehož jádro tvoří fragmenty raných prozaických pokusů J. Zrzavého (pravděpodobně z období kolem roku 1915). Součástí tohoto oddílu jsou rovněž pracovní materiály k ilustracím, různorodé poznámky pracovního i osobního charakteru, diáře, zápisníky a školní sešity. Následující oddíl rukopisů cizích obsahuje především rukopisy vztahující se k osobě nebo dílu J. Zrzavého. Za zmínku stojí rovněž básně a odborné studie Zrzavého dlouholetého přítele J. Urzidila. Dále lze ve fondu J. Zrzavého nalézt také doklady vlastní, doklady cizí, tisky, fotografie a varia.
Naprostá většina materiálu obsaženého ve fondu Jana Zrzavého byla získána v roce 1993 formou daru, pouze 6 kusů korespondence bylo získáno v roce 1986 koupí. Fond byl zpracován pod přírůstkovým číslem 8/93 a je uložen ve 30 kartónech. Zahrnuje období 1905 – 1977.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace