Literární archiv Památníku národního písemnictví - Fleischner Jindřich

Vyhledávání:
Jindřich Fleischer
(1879-1922)


Narodil se 5. 3. 1879 v Jičíně, zemřel 14. 8. 1922 v Berlíně.
Sociolog, národohospodář, odborný spisovatel.
Pocházel z česko-židovské rodiny, otec byl zlatníkem. Po maturitě na jičínské reálce v roce 1898 studoval chemické inženýrství na české technice v Praze. V letech 1904 - 1919 byl zaměstnán jako vrchní chemik v cukrovaru v Litoli u Lysé nad Labem. Potom byl dva roky osobním tajemníkem Antonína Hampla, v té době člena předsednictva Československé sociálně demokratické strany dělnické, poslance Národního shromáždění a ministra veřejných prací. Na tomto ministerstvu byl J. Fleischner od roku 1920 ministerským radou.
Od roku 1910 připravoval odborné přednášky a publikoval své práce, v nichž vycházel z teorie Wilhelma Ostwalda, profesora lipské univerzity, tvůrce fyzikální chemie a nositele Nobelovy ceny, který se do dějin filozofie zapsal teorií, že vše – i hmota, i duše – jsou jen druhy energií, odlišené formálně. Fleischner považoval kategorii práce za ústřední pro tuto teorii energetismu a zároveň za základní kategorii tradic českého národa. Ostwaldův energetismus spojený s touto tradicí u něho vykrystalizoval v náboženství práce.
Ve svých dílech se snažil o zdůraznění kulturní a filozoficko-mravní stránky technické práce a zabýval se i socializací průmyslových podniků. Věřil v pokrok na základě účelně řízené techniky. Hlavní jeho hospodářsko-technické a sociální studie vyšly po první světové válce: Chrám práce (1919), Básník a inženýr (1920), Socializace v praxi (1920), Dělník a průmyslová výroba (1921), Výchova k práci (1921), Závodní rady a jich úkol (1921), Technická kultura (1922).
Fleischner se také už od studií na gymnáziu zabýval literaturou. Překládal z němčiny (J. W. Goethe) a z francouzštiny (A. France, A. Gide).
Zemřel náhle na studijní cestě v Berlíně. Urna byla uložena na židovský hřbitov v Jičíně, kde byl 7. 10. 1923 odhalen pomník, dílo architekta Bedřicha Feuersteina. Slavnostní projev přednesl sociálně demokratický ministr sociální péče Gustav Habrman.
Fragment osobního fondu Jindřicha Fleischnera získal Literární archiv Památníku národního písemnictví v roce 2001 od rodiny Storchovy. Jde převážně o korespondenci, kde mezi jednotlivými dopisy různých pisatelů jsou významné větší či menší soubory.
Malíř František Kaván píše o svém životě a ze zmínek lze usuzovat na výtvarné i literární zájmy J. Fleischnera. Jičínský architekt Čeněk Musil líčí hlavně své osudy za války, ale podává informace i o výtvarném umění. V dopisech předčasně zemřelého básníka Jana Šamala se dočteme o mladých zájemcích o literaturu, kteří se na přelomu století sdružovali na gymnáziu ve čtenářsko-literárním kroužku vedeném profesory Josefem Vlčkem a Jakubem Všetečkou. Marie Šamalová přináší některé informace o synovi, které nelze získat ani z osobního fondu Jana Šamala uloženého v literárním archivu. Pro podrobnější údaje týkající se životopisu i názorů J. Fleischnera jsou důležité dopisy jindřichohradeckého advokáta Eduarda Lederera, redaktora česko-židovského kalendáře. Po této stránce je velice přínosná především korespondence J. Fleischnera určená příteli, historiku a archiváři Janu Morávkovi. Dozvíme se z ní o některých jičínských akcích (odhalení pomníku Karlu Havlíčku Borovskému, výstava výtvarníků – V. Hofman, O. Kubín, F. Kaván aj., Šaldovy extenze atd.), o průběhu mobilizace v Jičíně v roce 1914, o situaci za první světové války ve městě i na frontě, ale i o zážitcích z četby apod.
Písemnosti byly při zpracování doplněny kopiemi článků z jičínských novin a regionálních publikací, týkajících se J. Fleischnera. Jsou uloženy v 1 kartónu pod přír. číslem 35/2001 a zahrnují období 1901 - 1923.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace