Literární archiv Památníku národního písemnictví - Honzáková Albína

Vyhledávání:
Albína Honzáková
(1877-1973)


Narodila se v Kopidlně 7. dubna 1877, zemřela v Praze 11. července 1973.
Pocházela z lékařské rodiny, otec Jan byl vrchnostenským lékařem v Kopidlně, matka, rozená Hlaváčová, byla z mlynářské rodiny ve Kbelnici. Měla ještě bratra MUDr. Bedřicha Honzáka, který působil v Hradci Králové, sestru MUDr. Annu Honzákovou, první lékařku, která vystudovala a promovala na pražské univerzitě, a další sestru Marii, provdanou Pavlíkovou, matku první české architektky ing. Milady Petříkové-Pavlíkové. Vystudovala první střední dívčí školu v Čechách - pražskou Minervu, a pak filozofickou fakultu pražské univerzity. Stala se pak učitelkou, roku 1906 profesorkou humanitních oborů na Minervě, přejmenované později na První české dívčí reálné gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze. V roce 1914 získala titul PhDr. po obhajobě dizertační práce o  madame Rolandové. Na škole učila až do odchodu do penze roku 1934.
Kromě pedagogického působení se již od mládí věnovala práci v ženském hnutí a byla nejbližší spolupracovnicí senátorky Františky Plamínkové a Marie Tůmové ve Výboru pro  volební právo žen, v  Ženském klubu českém, ve Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen (které roku 1922 založila a byla jeho první předsedkyní) a v Ženské národní radě. Byla činná i v Mezinárodní ženské radě, zúčastnila se jejích kongresů v cizině a ráda cestovala.
S feministickým hnutím souvisí i její publikační činnost. Kromě mnoha článků a zpráv napsala několik vzpomínkových studií a rozsáhlé rukopisné paměti. Uspořádala sborník Československé studentky 1890 - 1930 (1930) a Knihu života, sborník k 60. narozeninám F.  F. Plamínkové (1935).
Albína Honzáková se dožila vysokého věku a shromáždila u sebe rozsáhlý archiv, v němž se nacházely kromě jejích vlastních písemností i písemnosti její sestry Anny, část archivu Františky Plamínkové a fragmenty archivů různých ženských spolků. Vše pak postupně předala do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, kde byly archiválie opět roztříděny podle provenience na jednotlivé archivní fondy podle původců. Své paměti uložila v archivu Muzea J. A. Komenského, část jejího archivu získal i Archiv Národního muzea, odkud ale byly její písemnosti delimitovány do LA PNP.
Původní celek v rozsahu jednoho archivního kartónu zpracoval roku 1975 Jan Wagner (viz tištěný soupis). Po kompletaci a roztřídění materiálu jsou písemnosti Albíny Honzákové uloženy v 9 archivních kartónech. Jsou zde osobní i rodinné doklady, velmi rozsáhlá a zajímavá korespondence (zvláště s F. F. Plamínkovou - ale jsou tu i dopisy T. G. Masaryka, Alice Masarykové a Naděždy K. Krupské), vlastní i cizí rukopisy (převážně k feministickému hnutí), několik tisků, výstřižků a fotografií. Celkově je tento fond významným pramenem
k dějinám ženského hnutí u nás. Fond zahrnuje období 1848 – 1973.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace