Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kafka Franz

Vyhledávání:
Franz Kafka
(1883-1924)



Jeden z nejvýznamnějších autorů moderní prózy, světově proslulý pražský německožidovský spisovatel se narodil 3. července 1883 v Praze a zemřel 3. června 1924 v sanatoriu v Kierlingu v Rakousku. Pohřben je na židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.
Vyjma krátkodobé pobyty na českém venkově, v sanatoriích a v Berlíně prožil Franz Kafka většinu života v Praze, “v městě, které nenáviděl i miloval, které chtěl stále opustit, které ho však pevně drželo a jehož svět zdrženlivě a přesně registroval...” (Wagenbach). Praha a její Staré Město včetně bývalého židovského ghetta, židovská měšťanská rodina Hermanna Kafky, jenž se usadil v Praze jako obchodník, pražské prostředí německožidovských intelektuálů, pražská německá univerzita a Dělnická úrazová pojišťovna pro Čechy v Praze se sídlem Na Poříčí, to jsou důležité momenty Kafkova vnějšího života, které ho formovaly a které tvoří reálná východiska jeho fantaskní a místy enigmatické literární tvorby.
Archivní materiály obsažené v tomto soupisu dokládají život Franze Kafky jako člena pražské židovské obce (viz oddíl B, I.1. tohoto soupisu), jako žáka a studenta pražských škol na Starém Městě (viz oddíly D a E), jako právního praktikanta (získal titul doktora práv) a posléze úředníka (viz oddíly A, B, IV., C), ale především jako občana Rakousko-uherské monarchie a později Československé republiky (viz oddíl B aj.). Pražské archiválie tak dosvědčují Kafkův občanský život v celém jeho průběhu, “od kolébky až po rakev”, dokonce uvážíme-li, že ještě v r. 1934 (!) hledalo vojenské oddělení magistrátu hl. města Prahy Franze Kafku kvůli doručení propouštěcího listu z vojenské služby, sledují pražské doklady úřední evidenci Franze Kafky až za hrob. V tomto celku archiválie doplňují biografie Franze Kafky a jeho rodičů, vzpomínky jeho přátel a konečně i výpovědi samotného Kafky v denících (jejichž originály jsou dnes uloženy v Oxfordu) a v dopisech (dopisy Mileně chová literární archiv v německém Marbachu).
Z židovské matriky narozených se dovídáme obvyklé údaje spojené s narozením židovského chlapce: že týden po svém narození, při němž asistovala jako porodní bába Sophie Popperová (mimochodem velice častá asistentka při porodech v pražské židovské komunitě té doby), byl Franz Kafka obřezán dr. Weislem (svědek Angelus Kafka) a z jakých rodin pocházeli chlapcovi rodiče. Z katalogů státního gymnázia s německým vyučovacím jazykem v Praze-Starém Městě, které student Franz Kafka navštěvoval v letech 1893 až 1901, vyplývá, že jeho prospěch byl velmi dobrý a že mimo jiné z výuky výběrovému předmětu - českému jazyku - byl hodnocen “lobenswert”. (Později v r. 1908, kdy se uchází o místo pomocného úředníka v Dělnické úrazové pojišťovně, sám o dvojjazyčnosti píše: “Jazyka německého i českého jest slovem i písmem úplně mocným - “Der Petent ist der deutschen und böhmischen Sprache im Wort und Schrift mächtig.” Viz A, I.1.). Ve výročních zprávách staroměstského gymnázia je zaznamenána i Kafkova četba a interpretace antických klasiků (od kvinty) a témata jeho ústních cvičení (v septimě a v oktávě), mezi jeho spolužáky nalézáme jména Paula Kische (bratra Egona Erwina Kische), Karla Krause, Ewalda Przibrama, Oscara Pollaka, Emila Utitze. Maturitou 9. VI. 1901 se stal Franz Kafka “dospělým” (reif); jako zvolené povolání uvedl filozofii.
Na filozofické fakultě bývalé Německé univerzity v Praze se také původně zapsal a zaplatil kolejné za přednášky v zimním semestru 1901/02, záhy však přešel na právnickou fakultu téže univerzity, kde poslouchal přednášky v letech 1901 - 1905 s výjimkou letního semestru 1902, kdy přestoupil na filozofickou fakultu NU (poslouchal především dějiny německé literatury a přednášky kunsthistorické), aby se po jednom semestru vrátil ke studiu práv. To ukončil absolutoriem 26. X. 1905, třemi státními zkouškami (1903 - 1906) a třemi rigorózními zkouškami (1905 - 1906). Za zmínku snad stojí, že při rigorózních právnických zkouškách byl vždy pouze “genügend”, při té poslední dokonce jen těsně prošel třemi hlasy z pěti zkoušejících. Doktorem práv byl promován prof. dr. Alfredem Weberem 18. VI. 1906.
Po krátké advokátní praxi (1906) a soudní praxi u trestního soudu v Praze (1906 - 1907) působil jako úředník pražské pobočky Assicurazioni Generali (do roku 1908). V témže roce absolvoval kurz pro dělnické pojišťování při Pražské obchodní akademii a nastupuje jako pomocný úředník v Dělnické úrazové pojišťovně v Praze, kde pracoval až do svého penzionování v roce 1922. Služebním postupem od pomocného úředníka přes místo koncipisty, vícetajemníka, tajemníka až k místu vrchního tajemníka tohoto ústavu prošel Franz Kafka několika jeho odděleními: pojišťovacím oddělením technickým, oddělením pro vyřizování úrazů a nakonec se stal přednostou konceptního referátu pro agendu příjmovou. V době, kdy do působnosti DÚP spadala i činnost Státní zemské ústředny pro Království české pro péči a vrátivší se vojíny (v letech 1915 - 1919), patřilo i ke Kafkovým úředním povinnostem vyřizování záležitostí válečných invalidů (válečného nervového sanatoria ve Frankensteinu), za což byl F. K. touto ústřednou navržen k vyznamenání za zásluhy o péči o válkou postižené. (Navržen byl 9. X. 1918, tedy zhruba tři neděle před vyhlášením ČSR, což byl patrně důvod, proč úřady přestaly o vyznamenání jednat). I tady se však Kafka projevil jako spolehlivý úředník, i tady se mohlo prohloubit jeho sociální cítění.
Byrokratický mechanismus DÚP, jehož byl Franz Kafka často svědkem a mnohdy účastníkem, jak svědčí i dobový sloh úředních přípisů a zpráv, který ve svých žádostech představenstvu DÚP přejímá i Franz Kafka (uctivé fráze, zdvořilostní formulace), naznačují rozpor mezi vnějšími, veřejnými postoji Franze Kafky (uctivý a svědomitý úředník i pokorný žadatel) a jeho vnitřním, myšlenkovým světem a soukromými názory, jak je známe z dopisů, z deníků, z umělecké tvorby či vzpomínek přátel (autentická, holá výpověď, i když leckdy problematická a enigmatická, ale oproštěná od všech floskulí, frází a nadbytečných výrazových prostředků). Tento rozpor u Kafky posílil pocity odlidštění takové společnosti i odcizení člověka v této společnosti, a tím i vědomí viny (Proces). Samozřejmě se na úzkostných stavech mohla podílet i Kafkova choroba, o jejímž postupu se rovněž dovídáme z materiálů DÚP: od roku 1917, kdy u něho byla zjištěna plicní tuberkulóza, zpočátku lékaři vydávaná za “katar plicních hrotů”, přes stále častější absenci Franze Kafky v úřadě pro horečky a další zdravotní potíže, stále častější a dlouhodobější pobyty v plicních sanatoriích až po předčasné penzionování v roce 1922.
Archivní materiály ve Státním ústředním archivu, ve fondu Policejní ředitelství v Praze a Prezidium policejního ředitelství v Praze ukazují chod rakousko-uherského státního aparátu (zvláště policejního), s nímž občan Franz Kafka přišel často do styku. I na základě studia policejních materiálů o Kafkovi si můžeme utvořit představu o povinnostech příslušníka Rakousko-uherské monarchie vůči státu, o postupu rakouské byrokracie (kterou převzala Československá republika) při vyřizování žádostí o povolení výjezdu do ciziny a především o pečlivé policejní evidenci obyvatel. Z tohoto hlediska je zajímavé, že pro policejní ředitelství v Praze byl Franz Kafka vždy “politicky a mravně bezúhonný”, ačkoliv se podle svědectví součastníků zúčastňoval sociálně demokratických či anarchistických schůzí a při jedné z nich (r. 1912) byl dokonce zadržen a nucen zaplatit pokutu na policejním komisařství na Vinohradech (podle M. Mareše, Setkání s Franzem Kafkou, Literární noviny 15, 1946, str. 85 a n.). Je ovšem pravděpodobné, že policejní záznam o Kafkově zadržení, pokud byl vůbec proveden, nebyl nadřízeným orgánům postoupen a nezachoval se. Úřední mašinérie, jejímž objektem se Kafka mnohokrát stal, nutně musela přispět ke vzniku vědomí cizoty a absurdity takového světa v jedinci v něm žijícím, citlivě jej vnímajícím a registrujícím, jakým právě Franz Kafka byl - příčinou toho tedy nemuselo být jenom Kafkovo židovství, víceméně uzavřené v pražské německé enklávě, a jeho vztah k rodině, zvláště k otci, ale i postavení Kafky jako úředníka i občana moderního byrokratického státu.
Základ soupisu tvoří fond Franze Kafky v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Protože však byl původně součástí fondu Dělnické úrazové pojišťovny pro Čechy v Praze (jako osobní spisy Franze Kafky) a byl uspořádán podle spisového plánu tohoto ústavu, rozhodl jsem se ponechat při zpracování řazení materiálu podle původní registratury a neřadit jej do tématických celků (doklady, korespondence atd.), jak je stanoveno Pokyny pro zpracování archivního materiálu v LA PNP, pro uspořádání skutečných osobních fondů literátů závaznými; rovněž popis materiálu se svým rozsahem vymyká z praxe LA. Žádosti a dopisy Franze Kafky uložené ve fondu Franze Kafky v LA PNP in extenso otiskl a opatřil poznámkovým aparátem (kde je použito i úryvků lékařských vysvědčení Franze Kafky a konceptů přípisů představenstva DÚP Franzi Kafkovi) Jaromír Loužil (Dopisy Franze Kafky Dělnické úrazové pojišťovně pro Čechy v Praze. Sborník Národního muzea v Praze, Řada C - literární historie, sv. VIII, 1963, str. 57-83. V našem soupisu označeny v lomených závorkách písmenem L a pořadovým číslem v Loužilově edici.) Vedle tohoto fondu je v oddílu A soupisu zaznamenán další materiál týkající se Franze Kafky uchovaný v LA PNP: z pozůstalosti Františka Khola 1 dopis Franze Kafky (vydal Jan Wagner: Dopis Franze Kafky ing. Františku Kholovi v literárním archivu. Tamtéž, str. 84-85) a z fotoarchivu pozitivy a negativy dokumentující život, dílo a kult Franze Kafky. Fotografie byly z velké většiny pořízeny pro výstavu Franz Kafka 1883 - 1924. Život a dílo, která byla uspořádána Památníkem národního písemnictví roku 1964 na Strahově a jejímiž autory byly Zdeněk Kirschner a Jiří Žantovský.
Soupis byl dále rozšířen pro potřeby kafkovských badatelů o uvedení archiválií z jiných pražských archivů: ze Státního ústředního archivu v Praze (oddíl B), ze Státního oblastního archivu v Praze (oddíl C), z Archivu hl. města Prahy (oddíl D) a konečně z Archivu Univerzity Karlovy v Praze (oddíl E). V tomto celku obsahuje z dostupných archiválií co nejúplnější přehled kafkovských materiálů uložených v archivech a muzeích v Praze. Takovýto soupis by ovšem nemohl vzniknout bez pomoci pracovníků jmenovaných archivů, jimž aspoň touto cestou děkuji. Zvláště jsem vděčen svému bratru Michalovi za vyhledávání a přípravu materiálů v AUK a dr. Jiřímu Peškovi za přípravu materiálů v AMP.

Archivní materiály v této publikaci uváděné byly použity či reprodukovány především v těchto dílech: J. Bauer: Kafka und Prag. Stuttgart 1971 (angl. verze: New York - Washington - London 1971). H. Binder - J. Parik: Kafka. Ein Leben in Prag. München 1982. M. Brod, Franz Kafka: Eine Biographie. Frankfurt am Main 1954 ad. G. Janouch: Franz Kafka und seine Welt. Eine Biographie. Viluna - Stuttgart - Zürich 1965. Franz Kafka a Praha (sborník). Praha 1947. K. Wagenbach: Franz Kafka in Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. Reinbeck bei Hamburg 1964. K. Wagenbach: Franz Kafka 1883 - 1924 (katalog výstavy). Berlín 1966. K. Wagenbach: Franz Kafka, Bilder aus seinem Leben. Berlín 1983 (franc. verze: Kafka. Paříž 1983).
Archiválie tohoto fondu jsou uloženy pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 47/63
– 215/96. Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1983.
Soupis vychází u příležitosti 100. výročí narození a 60. výročí smrti Franze Kafky.

V roce 2008 byl soupis upraven pro databázi Janus. Zároveň byl doplněn o zápisy přírůstku 27/86/1 - 34 jehož hlavní část tvoří dopisy F.Kafky rodičům z let 1922 až do jeho smrti v roce 1924 a o přírůstek 25/2008/1 což je dopis F.Kafky Julii Wohryzkové z roku 1911. Jednotlivé další přírůstky jsou v Rukopisech cizích a v Tiscích a výstřižcích. Fotografie z fotoarchivu LA, vztahující se k F.Kafkovi, byly převedeny do fondu. Jedná se hlavně o fotografie hrobu F.Kafky od Josefa Sudka.                                                      
Doplněk zpracovala  Dorota Lábusová
                                                                                                            

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace