Literární archiv Památníku národního písemnictví - Kunc Jaroslav

Vyhledávání:

Jaroslav Kunc

Knihovník, bibliograf, literární historik. Narodil se 9. 12. 1912 v rodině dělníka a zemřel 5 .5. 1983 v Praze. Obecnou školu vychodil ve Zdicích v letech 1918 - 1923, maturoval na reálném gymnáziu v Berouně v roce 1931. Po maturitě studoval rok na právnické fakultě a zároveň absolovoval Stání knihovnickou školu. V roce 1933 nastoupil do pobočky Městské knihovny v Malešicích, po čtyřech letech přešel nakrátko do pobočky v Dejvicích a v témže roce se stal vedoucím hlavní půjčovny na Mariánském náměstí. Po sňatku (1937) s kolegyní Julií přešel do literárního oddělení. Při zaměstnání vystudoval na filozofické fakultě UK slovanskou filologii a srovnávací literatury západoevropské (1934 - 1938). V roce 1948 se stal členem akčního výboru. V Městské knihovně pracoval až do roku 1950, poslední rok jako ředitel. V témže roce přešel do Národní knihovny, kde se po sedmi letech stal ředitelem a současně náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR (1957) a zůstal v této funkci až do roku 1970, kdy byl odvolán pro protisocialistické názory. I jako důchodce pracoval ještě několik let v knihovně.

Jaroslav Kunc patří k nevýznamějším představitelům české poválečné bibliografie. Soustředil se především na českou krásnou literaturu a literární vědu. Je autorem významných slovníkových publikací, jako ředitel Národní knihovny se zasloužil o vydávání zvláštních sešitů národní bibliografie a vznik specializovaných řad České národní bibliografie, řídil Edici Národní knihovny a teoretický sborník Česká bibliografie. Byl členem Čs. komise pro spolupráci s UNESCO a v této funkci se účastnil zahraničních porad. Nějakou dobu také jako externista učil na knihovnické škole. Pseudonymy a šifry: Ivan Vídot, Jiří Tmáň; jk. (Knihy a čtenáři 1945), Kc, KC (Rozhledy od 1936). ab

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace