Národní archiv - Mezinárodní společnost lůžkových vozů a velkých evropských expresních vlaků, a. s. - Reprezentace pro ČSR, Praha

Vyhledávání:
I. Vývoj původce

       Mezinárodní společnost lůžkových vozů a velkých evropských expresních vlaků, a. s. v Bruselu Compagnie internationale des Wagons-Lits et des Grands Express europeéns (dále CIWL) založil roku 1872 belgický inženýr George Nagemackers. Při návštěvě USA byl okouzlen pohodlím Pullmanových železničních vozů natolik, že se rozhodl podobný komfort dopřát i evropským cestujícím - to se mu podařilo vypravením Orient-Expresu, Severního expresu a Modrého vlaku. Také zajišťoval zahraničních cesty evropských politiků. Symbolem společnosti se brzy stali dva lvi držící v tlapách symbol „WL“.
       Po první světové válce se konkurentem CIWL stává německá společnost Mitropa. Smlouva z roku 1925 vymezila oblast působnosti obou společností. CIWL provozovala mezinárodní vlaky přes Německo a mezi Německem a Belgií, Francií, Itálií, Polskem a Československem. Mitropa provozovala vlaky mezi Německem, Dánskem, Holandskem, Švédskem a hraniční vlaky do Gdaňska a východního Pruska. Spojení s Vídní provozovala CIWL přes Vratislav případně Prahu, Mitropa přes Pasov. Po druhé světové válce CIWL zvyšila svou aktivitu v oblasti cestovního ruchu. Roku 1967 je název společnosti změněn na Mezinárodní společnost lůžkových vozů a cestovního ruchu (Compagnie Internationale des Wagons-Lits et du Tourisme). Dnes je CIWL součástí pařížského koncernu Accor.1)
       Působení CIWL na území Československa upravovala smlouva uzavřená v Paříži dne 20. května 1920 mezi Ministerstvem železnic a CIWL. CIWL získala „…výlučné právo provozu spacích, jídelních a bufetových vozů na Československých státních drahách“ na dobu od 1.6.1920 do 1.1.1949. Dle ustanovení smlouvy určovala železniční správa vlaky, do nichž byly zařazeny jídelní a bufetové vozy. CIWL měla upřednostňovat provoz mezinárodních spojů po kolejích československých železnic. Zavázala se vypravit pro každý spoj vozy s kompletní výbavou a stejně tak vozy záložní. V případě změn jízdního řádu, které by se negativně dotýkaly vozů CIWL, neměla společnost nárok na odškodnění.2)
       Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava sdělil ministr dopravy dopisem ze dne 25.4.1939 (čj. pres. 1437/1939) představitelům společnosti, že „…smlouvu pokládá za zaniklou z toho důvodu, že ČSR již neexistuje po stránce státoprávní a, že bývalé československé dráhy neexistují jako provozní a smluvně-správní jednotka“. CIWL vyjádřila v dopise ze dne 1.5.1939, že trvá na platnosti původní smlouvy.3) Její spoje však převzala německá společnost Mitropa.
       Po osvobození Československa oznámila dne 4.6.1945 CIWL Ministerstvu dopravy, že trvá na platnosti původní smlouvy z roku 1920. Zástupci CIWL a ČSD jednali v únoru 1946 o podmínkách rozdělení nákladů na udržování spodků vozů společnosti, o podílech z tržby restauračních vozů ve prospěch ČSD a o přijetí Čechů z řad bývalých zaměstnanců Mitropy. Smlouvou z 24.10.1949 bylo uděleno CIWL „…výlučné právo provozu vozů lůžkových, jídelních, bufetových, Pullmannových a zavazadlových ve vlacích zajišťující mezinárodní spoje“. Články smlouvy upravovaly mimo jiné:
Zařazení a odmítnutí vozů CIWL k provozu na tratích Československých státních drah,
personální obsazení vozů CIWL,
úhradu nákladů na údržbu vybavení vozů, energií pro provoz kuchyně a vytápění vozů,
schvalování jídelních lístků,
poplatky za obsluhu atd.,
podmínky pro cestující v lůžkových a jídelních vozech - lístky na lůžka pro děti,
povolení příručních zavazadel v jídelních vozech,
podíl železniční správy na zisku z prodeje lůžek,
dodržování zdravotních předpisů,
bezplatnou přepravu zaměstnanců CIWL,
povinné jazykové znalosti zaměstnanců,
odpovědnost Železniční správy při poškození vozidel společnosti,
odpovědnosti za škodu,
použití reklamy na služby Železniční správy,
řešení sporů. 4)
       Společenské změny po roce 1948 se projevily i v omezení činnosti CIWL na území Československa. Od 1.1.1950 převzalo zajištění služby v jídelních vozech na vnitrostátních tratích Družstvo cestující veřejnosti. Dne 20.4.1951 byla na společnost uvalena Ústředním národním výborem hlavního města Prahy likvidační národní správa, likvidátorem byl stanoven podnik Čedok. Odůvodnění výměru: „Provoz a existence této representace nejeví se nadále hospodářsky nutnou a účelnou a proto byla pro zajištění plynulého chodu  hospodářského života, jak toho vyžaduje veřejný zájem na podnik zavedena  národní správa za účelem jeho likvidace“. Výměr byl zrušen dne 1.2.1952 na příkaz Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitřního obchodu.5)
       Dne 20.2.1952 došlo mezi zástupci Ústředního ředitelství ČSD a zástupci CIWL k dohodě o změnách smlouvy z roku 1949. Zástupci ČSD požadovali, aby zaměstnanci stálé reprezentace i zaměstnanci, kteří přicházejí v úvahu pro výkon služby na tratích ČSD, byli československými státními příslušníky. K 31.3.1952 byly uzavřeny cestovní kanceláře CIWL v Praze a Bratislavě, které převzal Čedok. S ním byla uzavřena dohoda6) o prodeji voucherů CIWL a stanovení provizí. CIWL se v Československu orientoval nadále na prodej přepravních dokladů ze zahraničí, zajišťování mezinárodních kongresů. Smlouvě z roku 1949 skončila k 31.12.1963 platnost, ale obě strany - Ministerstvo dopravy i CIWL měly zájem na prodloužení nebo obnovení smlouvy, ke kterému došlo v roce 1965. CIWL zajišťoval doklady z/do států západní Evropy a tranzit přes Československo.7) Každý rok byly zvláštním ujednáním stanovovány provize ze služeb. Svoji činnost ukončila CIWL v Československu v roce 1972.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace