Literární archiv Památníku národního písemnictví - Machát František

Vyhledávání:

FRANTIŠEK MACHÁT
(1876 - 1935)

Narodil se 25. 12. 1876 v  Horce nad Moravou, zemřel 22. 4. 1935 v  Praze.
Geograf, středoškolský a vysokoškolský pedagog, autor učebnic, školních map a atlasů.
Otec František Machát byl půlláníkem v  Horce na Moravě, matka se jmenovala Anna. Od roku 1887 studoval osm let na gymnáziu v  Olomouci, kde roku 1895 maturoval. Ještě téhož roku začal studovat na Filozofické fakultě pražské české univerzity obor zeměpis – dějepis. Zapisoval si dějepisné přednášky Gollovy, Rezkovy, Kalouskovy, ve vyšších ročnících Novotného, Zíbrtovy a Pekařovy. Pomocné vědy historické přednášeli Emler a Friedrich, filozofii Masaryk. Výuku zeměpisu zajišťoval tehdy téměř výlučně Jan Palacký. Vysokoškolská studia ukončil v  roce 1905 doktorátem filozofie. Už v  letech 1900 - 1901 získal učitelskou způsobilost pro výuku dějepisu a zeměpisu na středních školách, později mohl vyučovat i klasickou filologii, češtinu a němčinu.
Od 20. dubna 1899 byl zaměstnán jako suplující profesor na gymnáziu v  Praze v  Truhlářské ulici, v  polovině září téhož roku přešel taktéž jako suplující profesor na reálku na Žižkov. Od 1. září 1901 působil na reálce v  Náchodě, odkud přešel 1. září 1906 na tři roky na reálku v  Karlíně. Profesorem gymnázia v  Žitné (Resslově) ulici v  Praze byl v  letech 1909 - 1920. Na základě konkurzu byl v  roce 1917 jmenován prozatímním ředitelem dívčího reálného gymnázia „Krásnohorská“ (Minerva) v  Praze; od roku 1920 do roku 1935 byl jeho ředitelem řádným.
Od roku 1923 přednášel František Machát metodiku zeměpisu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a zároveň vedl příslušná cvičení z  tohoto předmětu.
Vedle svého pedagogického působení byl Machát členem Místopisné komise Československé akademie věd a umění (od 1920), komise pro stanovení úředních místních názvů, Československé společnosti pro studium národnostním otázek (od 1934), v  druhé polovině 20. let pracoval v  komisi pro vymezení nových hranic diecézí na Slovensku (pro delimitaci a dotaci slovenských diecézí). Za tímto účelem vykonal na Slovensko mnoho služebních cest. Od roku 1921 pracoval jako expert pro konfesní záležitosti při ministerstvu zahraničí.
První manželka Františka Macháta se jmenovala Eliška Nedomová (28. 9. 1882, Karlín – 12. 9. 1921, Olomouc). Druhou jeho ženou, která svého chotě o několik let přežila, byla PhDr. Helena Machátová-Maternová.
František Machát se zpočátku věnoval historii (studie Židé v  Náchodě pro Gollův sborník z  roku 1906 aj.). Po návratu do Prahy se jeho pozornost obrátila k  zeměpisu – především z  pohledu středoškolského profesora. Nejenže vychovával na Přírodovědecké fakultě budoucí pedagogy a podílel se na nových osnovách středoškolské výuky zeměpisu, dějepisu, občanské nauky a dalších předmětů, ale také psal nové učebnice a vytvářel školní pomůcky – především mapy a atlasy. Z  nich nejvýznamnější je školní atlas světa známý jako atlas Brunclík-Machát, který po Josefu Brunclíkovi (Atlas pro střední školy z  roku 1915) František Machát dopracoval a vydal. Zpracoval rovněž mapy českých zemí pro Ottův zeměpisný atlas redigovaný Jindřichem Metelkou a podílel se na významném kartografickém díle 1. republiky: Atlasu republiky Československé (1935). Byl redaktorem a autorem mnoha statí Ilustrovaného zeměpisu všech dílů světa (1911, 1923 - 1925, 1935 - 1949). Redigoval výroční zprávy gymnázia Krásnohorská.
Osobní fond Františka Macháta získal literární archiv Památníku národního písemnictví darem od rodiny v  roce 1999 (č. př. 97/99). Je uložen ve dvou archivních kartónech, zahrnuje období 1882 - 1998 a obsahuje převážně osobní doklady a nakladatelské smlouvy. Málo je zastoupena korespondence, rukopisy i tisky, zcela chybí fotografie.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace