Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mann Heinrich

Vyhledávání:
Heinrich Mann
(1871-1950)


Narodil se 27. 3. 1871 v Lübecku (Německo), zemřel 12. 3. 1950 v Santa Monica (Kalifornie, USA)
Spisovatel a dramatik.
Jeho otec Thomas byl lübecký velkoobchodník a senátor, zemřel již v roce 1891. Velký vliv na rodinu měla matka Julia (zemřela v roce 1923). Z jejich 5 dětí byli umělecky činní světoznámí spisovatelé Heinrich a Thomas (1875 - 1955) a herečka a tanečnice Carla (1881 - 1910), vzpomínkovou knihu napsal i další jejich bratr Viktor (1890 - 1949). V rodinné tradici pokračovaly i Thomasovy děti, beletristé Erika (1901) a Klaus (1906) a historik Golo (1909), autor vynikajícího životopisu Albrechta z Valdštejna. Manželem Heinrichovy dcery Leonie byl český spisovatel Ludvík Aškenázy (1921 - 1986).
Heinrich se nejprve učil knihkupcem v Drážďanech, pak navštěvoval univerzitní přednášky v Berlíně a v Mnichově, ale to již začal přispívat do různých časopisů a stával se známým spisovatelem a dramatikem. Do roku 1898 žil s bratrem Thomasem v Itálii, potom v Mnichově. V roce 1914 se oženil s Češkou Marií (Mimi) Kahnovou z Prahy, měli jedinou dceru Leonii (Goschi). Po rozvodu se jeho druhou manželkou stala v roce 1939 Nelly Kröger. Byl kromě literární a publicistické činnosti angažovaný i ve veřejném kulturním životě, mj. byl předsedou sekce básníků Pruské akademie umění. Měl levicové názory, literaturu chtěl vždy postavit do služeb demokracie. Od Hitlerova nástupu k moci žila rodina ve Francii, v roce 1936 získal Heinrich Mann československé státní občanství. V roce 1940 se rodina usadila v USA, kde Heinrich Mann také zemřel. Nedlouho před smrtí se chtěl vrátit do Německa a byl zvolen prezidentem Akademie umění Německé demokratické republiky. Funkce se neujal a do Německa se vrátily až v roce 1961 jeho tělesné pozůstatky, byl pohřben v Berlíně.
Z rozsáhlého díla Heinricha Manna vynikají jeho romány (např. Poddaný, Hlava, Matka Marie, Profesor Neřád, Mládí a Zrání krále Jindřicha IV.) a dramata (nejznámější Madame Legros), psal i novely, eseje, cestopisné črty aj. Do češtiny byla přeložena většina jeho prací, překládali je mj. Pavel Eisner, Franbtišek Bicek, Jan Löwenbach a Eliška z Purkyňů.
Část osobního archivního fondu Heinricha Manna získal Literární archiv Národního muzea a později Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze dary a koupí od rodiny v letech 1949 - 1993, podstatná část byla převzata současně s pozůstalostí Ludvíka Aškenázyho (č. př. 173/49, 191/49, 118/74, 64/82, 149/82, 38/93). Původní fragment zpracoval v roce 1963 Jan Wagner, novou část přehlédla a částečně sepsala Christina Möller, odborná pracovnice Akademie umění v Berlíně, k němuž náleží i Archiv Heinricha Manna. Na zpracování celého fondu se v roce 2003 podíleli Karol Bílek, Eva Bílková, Jana Pacltová, Liběna Šolcová a Magdaléna Šrůtová, za drobná zpřesnění patří dík prof. Wolfgangu Kleinovi. Fond byl zpracován pod č. př. 64/82, je uložen v 19 archivních kartonech a zahrnuje časové období 1877 - 1963 /2002/.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace