Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mašek Karel

Vyhledávání:
Karel Mašek
(1867 - 1922)

Narodil se 29. 12. 1867 v  Praze, zemřel 13. 10. 1922 tamtéž.
Spisovatel, divadelní kritik, autor loutkových a divadelních her.
Po studiích na Malostranském gymnáziu a pražské právnické fakultě byl zaměstnán jako úředník u soudu a od roku 1896 u pražského magistrátu. Literárně tvořil nejčastěji pod  pseudonymem Fa Presto, ovšem jeho díla je možno najít také pod pseudonymy A. M. Zloch, F. P. Kaz, Prst aj. První literární úspěch zaznamenal již za studií, a to roku 1890, kdy mu v  humoristickém časopise Švanda Dudák byla otištěna sbírka satirických veršů. Samostatně byla vydána roku 1894 pod názvem Utíkej, Káčo. Další sbírky veršů již neměly takový úspěch. Jednalo se o díla Kyselé hrozny (1895), Studenti (1897), Popěvky tulácké (1900), Pierrotova loutna (1904) a další.
Maškova díla prozaická uvedly mírně satirické Domky z  karet (1896). Poté následovaly knihy: Nestřežené chvilky, Pohádky špatně končící (1897), Královny bez  království (1898), Mlýn na samotě atd. Za války vydal dvě díla, která jsou plná jinotajů a skrytých nadějí. Jedná se o pohádky nazvané příznačně Mír (1916) a o román Břehy věčného jara (1917). Roku 1921, tedy rok před smrtí, vydal paměti na mladá léta nazvaná Tři léta s  Mánesem.
Divadelní hry, jež vycházely z jeho pera, nebyly pouze komediálního, ale i vážného typu. Uveďme alespoň namátkou Konec mládí, Dceruška pana hostinského, Betlém, Král, Poutník a další. Z  her pro děti zdůrazněme např. loutkovou hru Kašpárek hvězdářem.
Redakční činnost Maškova byla rovněž velmi široká. Byl spoluzakladatelem Volných směrů, redigoval Meziaktí a spolupracoval s  časopisy Petrklíče, Švanda Dudák,   Humoristické listy a mnoha jinými.
Fond obsahuje Maškovu korespondenci s  významnými činiteli kultury jeho doby (I.  Herrmann, F. S. Procházka, R. Svobodová, F. X. Svoboda, rodina Engelmüllerova), ale i s  mladými spisovateli -   K. Čapek nebo M. Majerová. Samozřejmě je zde i korespondence odeslaná, rodinná a cizí. Velkou část fondu tvoří rukopisy, tisky a výstřižky s  jeho pracemi a tisky a výstřižky o něm.
        Hlavní část osobního fondu Karla Maška získal Archiv Národního muzea v  roce 1923. Později byl fond delimitován do literárního archivu Památníku národního písemnictví a postupně doplněn drobnými přírůstky (č. př. 335/39, 47/41, 240/42, 439/42, 100/43, 173/44, 2/52, 111/52, 55/56, 43/57, 48/57, 54/57, 24/58, 30/58, 188/59, 57/64, 37/65, 103/67, 71/68, 26/69, 49/69, 104/69, 134/70, 109/76, 90/77, 66/79). Nyní je uložen ve 13 archivních kartónech a zahrnuje období 1890 - 1921.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace