Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mensinger Karel

Vyhledávání:
KAREL MENSINGER
(1813 - 1892)

Narodil se 9. 10. 1813 v Labské Týnici, zemřel 10. 10. 1892 v Miláně v Itálii. Římskokatolický kněz, odborný spisovatel, překladatel. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a bohosloví v Hradci Králové a v Praze. Již za studií redigoval pedagogický časopis Přítel mládeže. Po vysvěcení byl kaplanem na několika místech královéhradecké diecéze (Nové Dvory, Heřmanův Městec), kde působil vlastenecky. Později sloužil jako polní kurát v   rakouské armádě. Po roce 1848 přešel ve stejné funkci do rodící se italské armády. Od roku 1866 byl v penzi a věnoval se publicistice a knihovnictví, hlavně v milánské Ambrosiánské bibliotéce. Udržoval stálé styky s Čechami, přispíval např. do časopisu Český včelař a zpracoval Slovník včelařský (1883). S Danielem Sluníčkem spolupracoval v roce 1877 na   přípravě pražské Světové výstavy časopisů a rukopisů.
Mensinger je autorem několika děl s regionální východočeskou tematikou, dále psal stati náboženské a pedagogické a je tvůrcem několika slovníků. Do italštiny přeložil Rukopis královédvorský a román Julia Zeyera Ondřej Černyšev.
Osobní fond Karla Mensingera obsahuje pouze obsáhlý rukopis autora Rukověť nastávajícím světoobčanům, v němž podal čtenářům základní informace o   českých dějinách, o   přírodě, rostlinstvu i živočišstvu, o lidském těle atd. Rukopis získal literární archiv Národního muzea v roce 1949. Je uložen v jednom archivním kartónu pod   přírůstkovými čísly 380/49 a 3/99, pochází z poloviny 19. století.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace