Literární archiv Památníku národního písemnictví - Mikula Joža

Vyhledávání:
Joža Mikula
(1917-1982)

Narodil se dne 6. dubna 1917 v Kyjově na Moravě, zemřel 26. srpna 1982 v Ústí nad   Labem.
Pocházel z rodiny mlynářského dělníka, který si později pronajímal malé mlýny na   různých místech Čech i Moravy. Měl ještě tři bratry, z nichž básník Ivan Javor zahynul v   Mauthausenu.
Již od mládí pracoval v levicovém hnutí, od roku 1935 byl členem KSČ. Pracoval na   různých místech, externě studoval obchodní školu ve Dvoře Králové nad Labem, za   2.   světové války byl úředníkem v Praze a soukromě studoval operní zpěv. Po dokončení studií a absolvování vojenské základní služby v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého nastoupil v r. 1946 jako sólista opery v Ústí n. L., později působil jako dramaturg opery a zastupující ředitel. V roce 1970 byl jmenován ředitelem Státního divadla Zdeňka Nejedlého v   Ústí n. L. a v této funkci působil až do odchodu do důchodu.
Již od třicátých let Joža Mikula i publikoval, do různých novin a časopisů psal články, později i povídky, reportáže a cestopisy. Publikoval pod svým jménem, část tvorby podepisovat pseudonymem Arno Leden nebo šifrou Jm. Po roce 1950 se věnoval i dramatické tvorbě, psal divadelní i rozhlasové hry a scénáře. Jeho dílem je i monografie o pěvci Stanislavu Mužovi a několik knih beletristických (cestopisy, knihy věnované vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi a bratrovi - básníku Ivanu Javorovi, osudu dětí v Terezíně apod.).
Joža Mikula byl aktivně zapojen i do společenského života, měl různé funkce v KSČ a v ROH, byl členem KV KSČ v Ústí nad Labem. Jeho činnost byla odměněna řadou veřejných uznání, vyznamenání a medailí (1967 státní vyznamenání Za vynikající práci, 1975 zasloužilý pracovník v kultuře aj.).
Literární pozůstalost Joži Mikuly je zachována v poměrné úplnosti. Korespondenci tvoří hlavně dopisy literárních přátel (např. Ota Dub) a kolegů z divadla (např. František Vajnar, Petr Vronský, Ilja Prachař), část dokumentuje i Mikulovu literární tvorbu. Cenné jsou rukopisy, které jsou zachovány téměř všechny a často v několika pracovních verzích. Také doklady, tisky, výstřižky a pracovní materiály dokreslují osobnost autorovu a jeho práci. Bohatý je i soubor jeho fotografií.
Literární pozůstalost Joži Mikuly získal literární archiv Památníku národního písemnictví v roce 1982 prostřednictvím jeho bratra Antonína Mikuly. Pozůstalost je uložena v   17 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 35/83. Zahrnuje období 1929 – 1982.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace