Literární archiv Památníku národního písemnictví - Minerva

Vyhledávání:
Minerva
(1890 – 1952 ?)

Spolek Minerva vznikl zvláště zásluhou spisovatelky Elišky Krásnohorské 27. září 1890 a o tři dny později byla otevřena soukromá střední škola dívčí Minerva, respektive první třída její přípravky s 51 žákyněmi. Škola byla umístěna ve školní budově v Praze u sv. Vojtěcha a po sedmi letech se přestěhovala do Dietzenhoferova letohrádku Amerika, kde setrvala do r. 1918. To se již pomalu rozrůstala, k přípravce přibylo čtyřleté vyšší klasické gymnázium, které se ve školním roce 1902 - 1903 změnilo na úplné osmileté. První absolventky gymnázia musely maturovat na pražském Akademickém gymnáziu.
V čele spolku působily po krátkém předsednictví ředitele Josefa Baudyše Eliška Krásnohorská, Pavla Maternová a Jana Patočková. Školu řídili František Prusík (1890 - 1896), Jiljí Vratislav Jahn (1896 - 1902), Václav Otakar Slavík (1902 - 1906), Josef Grimm (1906 – 1912 a po F. Hoffmeisterovi znovu do r. 1917).
V roce 1909 vypukl tzv. boj o Minervu, kdy mladá generace emancipovaných žen, z nichž některé už byly absolventkami studia na Minervě a působily zde jako profesorky, prosadily modernější zaměření studia. A tak se od školního roku 1910 - 1911 změnila škola na reálné gymnázium s pobočkami klasického. V roce 1914 už spolek nemohl finančně zajišťovat rostoucí ústav, a tak se ho ujalo město Praha. Na počest iniciátorky vzniku školy byl v roce 1917 změněn její název na První městské dívčí reálné gymnázium Krásnohorská. Ředitelem se stal František Machát (1917 - 1935), za něhož se škola roku 1923 rozdělila a vzniklo 2. dívčí reálné gymnázium Charlotty Masarykové v Dušní ulici (řed. Marie Fabiánová). Snahy o definitivní vhodné umístění původního ústavu došly naplnění roku 1934, kdy získal moderní sídlo na rohu Vladislavovy a Lazarské ulice.
Mezitím i spolek pokračoval ve své záslužné práci, podporoval chudé studentky a staral se o materiální povznesení školy. Mezi nejobětavější funkcionářky patřily v tomto období Marie Tůmová, B, Elšlégrová-Puklová, dlouholetá jednatelka Klára Červenková aj. Za druhé světové války byly některé z nich v koncentračních táborech (K. Červenková), senátorka Františka Plamínková byla roku 1942 popravena.
Po válce již činnost spolku upadala. Předsedkyně Irena Malínská a jednatelka Vlasta Roztočilová se snažily stagnaci zabránit, ale vznikaly finanční potíže a také vliv na školu již spolek neměl žádný. Hlavní náplní práce se stávalo udržování památky Elišky Krásnohorské, spolupráce se Společností Boženy Němcové a studium dějin ženského hnutí u nás. Poslední záznamy o činnosti spolku jsou z roku 1952, ale existoval i po tomto roce.
Fragment archivního fondu Minervy získal Literární archiv Památníku národního písemnictví drobnými dary a delimitací z jiných fondů. Je zde zachován podací protokol z let 1890 - 1952, několik rukopisů z dějin ženského hnutí a několik tisků a fotografií. Vše je uloženo v jednom archivním kartónu pod přírůstkovým číslem 22/76. Fond zahrnuje období 1890 – 1952.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace