Literární archiv Památníku národního písemnictví - Míšková-Raisová Marie 1. část

Vyhledávání:
Marie Míšková-Raisová
(1883-1968)
1. část

Narodila se 3. července 1883 v Hlinsku v Čechách, zemřela 8. srpna 1968 v Praze. Její otec, spisovatel Karel V. Rais (1859 – 1926), tehdy učil v jejím rodišti v Hlinsku. Matka Marie roz. Hrozná (1858 – 1915) bývala také učitelkou. R. 1887 se Raisovi přestěhovali do Prahy, kde Marie navštěvovala obecnou a měšťanskou školu na Žižkově a na Vinohradech, potom vystudovala Český ústav ku vzdělání učitelek. Zkoušku způsobilosti pro vyučování na   obecných školách složila v Praze 7. července 1902. Učila jen krátce a r. 1906 uzavřela sňatek s   vinohradským lékařem MUDr. Janem Míškem (1868 – 1915). V manželství se jim narodila dcera Hana (provdaná Vlková, pěvkyně).
V r. 1915 zemřel 13. října její manžel a krátce po něm, 24. října, i její matka. Marie Míšková–Raisová se vrátila k otci, aby vedla jeho domácnost. Po jeho úmrtí 8. července 1926 pečovala o jeho literární pozůstalost, o vydávání jeho spisů a až do své smrti střežila jeho odkaz. Literárně začala tvořit r. 1903, kdy vyšel její první článek v časopise Rodinné vychování. Publikovala časopisecky pohádky, fejetony, vzpomínkové články aj. Její články vycházely hlavně v časopisech Národní politika, Národní listy, České slovo, Venkov, Lidové noviny, Ženský svět, Lada, Malý čtenář, Hlas našeho venkova, Náchodské listy, výjimečně i   Švanda dudák, Čtení pro ženy, Úsvit, Denní hlasatel; po r. 1945 převážně Lidová demokracie, výjimečně Mateřídouška a Pod Zvičinou. Samostatně vydala sbírku pohádek Máminy pohádky (Unie 1923, ilustroval Rudolf Mates), sbírku dvanácti próz Stíny v srdci (A.   Bečková 1927) a knihu Dopisy Fr. Kavána K. V. Raisovi (Unie 1945). Z její sbírky pohádek vyšla samostatně pohádka O černém čuňátku (Unie 1930, ilustroval E. Hruška), zdramatizovaná později pro   rozhlas. V Jičíně hrály děti její rukopisnou aktovku Láska největší.
M. Míšková–Raisová přispěla i do několika literárně vědných sborníků (Sborník k   uctění památky K. V. Raise 1936, In memoriam Arne Nováka 1940, Karel V. Rais – studie, vzpomínky, dokumenty 1959).
Největší význam má její činnost směřující k poznání a popularizaci života a díla jejího otce. Edičně připravovala ve spolupráci s F. S. Procházkou poslední svazky jeho sebraných spisů, spolupracovala na nových vydáních jeho knih, s využitím korespondence K. V. Raise psala vzpomínkové články na něho a jeho přátele, přednášela o něm v rozhlase i na veřejných vystoupeních.
Literární pozůstalost Marie Míškové–Raisové získal literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze od její rodiny r. 1970 (přírůstkové číslo 46/70). Je zachována v   poměrné úplnosti. Cenná je část korespondence (zvláště s F. S. Procházkou, F. Kavánem, L.   Mašínovou, J. Skrbkem) a jinými rodinnými přáteli (A. Lauermannová–Mikschová, R.   Pokorná, L. Syllaba, K. Weber). Další část korespondence se týká úprav díla K. V. Raise pro divadlo a film (A. Kafka, F. Bělohlávek, V. J. Krýsa, K. Palouš, H. Vrbský) a literárněvědného bádání v Raisově pozůstalosti (K. Erban, J. Janáčková, A. Novák, J.   Štefánek, J.   Šach, J. Výborný aj.). Hodně je dopisů kondolenčních k úmrtí manžela (1915), otce (1926) a   sestry (1944), žádosti o darování knih, o podpisy apod. Rukopisy a výstřižky mohou posloužit hlavně zájemcům o život a dílo K. V. Raise. Rukopisy jsou zachovány obvykle v   několika verzích. Fotografie jsou uloženy v literární pozůstalosti K. V Raise.
K pozůstalosti M. Míškové–Raisové je přičleněn i fragment pozůstalosti její sestry Doubravky Raisové. Ta se narodila 19. srpna 1895 v Praze, absolvovala dívčí lyceum (Vinohrady a Smíchov), knihovnickou školu a vystudovala dějiny moderních literatur na   filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde byla r. 1919 prohlášena doktorkou filozofie. Krátce praktikovala v knihovně Národního muzea a potom celý život působila v Univerzitní knihovně (nakonec jako vrchní komisařka knihovní služby). Dlouhá léta byla redaktorkou časopisu Ženský svět a přispívala i do dalších novin a časopisů. Zemřela 25. května 1944 v   Praze. Zachována je malá část její korespondence a několik rukopisů a výstřižků.
Literární pozůstalost Marie Míškové–Raisové doplňuje několik jednotlivin z   pozůstalosti jejího manžela MUDr. Jana. Míška a dcery Hany Vlkové­Míškové.
Literární pozůstalost Marie Míškové–Raisové je uložena pod přírůstkovými čísly 46/70 a 92/81. Tento soupis zachycuje stav fondu k   roku 1976 (15 archivních kartónů) a   obsahuje 2098 archivních jednotek. Fond zahrnuje období 1889 – 1968.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace