Literární archiv Památníku národního písemnictví - Neumannová Božena

Vyhledávání:
BOŽENA NEUMANNOVÁ
(1882 - 1967)

Božena Neumannová (vlastním jménem Božena Hodačová) se narodila dne 12. ledna 1882 v Holešově.
V listopadu 1904 odjela s S. K. Neumannem, který opustil svou ženu Kamillu, do Vídně, kde však vydrželi pouhý půlrok. Těžká životní situace druhy přinutila vrátit se do Čech, nejprve se uchýlili k Boženiným rodičům do Řečkovic a poté do nedalekých Bílovic nad Svitavou. V roce 1915, krátce předtím, než byl Neumann povolán do války, uzavřeli sňatek. Ten trval do roku 1922, kdy Neumann svou ženu definitivně opouští a Božena Neumannová je nucena starat se sama o sebe. Pracuje jako novinářka v Moravských novinách a Čs. republice. Její novinářská a redaktorská činnost jí posloužila jako odrazový můstek k literatuře, do níž vstupuje krátce po druhé světové válce útlou brožurou Jak se dostal S. K. Neumann na Moravu. V letech 1947 a 1948 vycházejí její dva autobiografické romány Jantarová stezka a Mezi lidmi, v nichž vzpomíná na své dětství a dospívání, svůj příchod do Prahy až do okamžiku, kdy odjela s Neumannem do Vídně. Své největší dílo, vzpomínkovou knihu Byla jsem ženou slavného muže, napsala v letech 1948 - 1951. Kniha v době svého vzniku nemohla vyjít a v rukopisné podobě zůstala dalších téměř padesát let (vyšla až v roce 1998).
Božena Neumannová zemřela dne 5. června 1967 v Praze.
Pozůstalost Boženy Neumannové obsahuje mimo jiné doklady o jejím ztroskotaném manželství s  S. K. Neumannem i korespondenci právníků, týkající se rozvodového řízení. Podstatnou část pozůstalosti tvoří korespondence osobní a rodinná, ze které máme možnost dozvědět se nejen o novinářské a spisovatelské dráze Boženy Neumannové, ale rovněž o jejích životních problémech.
Těžištěm fondu jsou paměti B. Neumannové Byla jsem ženou slavného muže, které zachycují jednak její rodinu, zejména jejího otce, činitele anarchistického a dělnického hnutí, jednak její manželství s Neumannem a jeho pobyt v Řečkovicích. Velká část je věnována manželskému rozvratu a setkání s básníkem Rudolfem Těsnohlídkem, jenž se stal jejím osobním přítelem. Vzpomínky B. Neumannové vrhají zvláštní světlo na tragickou osobní povahu Těsnohlídka a zejména na sebevraždu jeho ženy Káji. Paměti Boženy Neumannové jsou neobyčejně svěží a pozoruhodné, i když značně emocionálně vyhraněné, a tudíž poněkud jednostranné.
Pozůstalost získal Literární archiv PNP koupí od zůstavitelky v roce 1967. Fond je uložen pod přírůstkovým číslem 46/67. Zpracovala jej Věra Dyková. Je uložen v 12 kartonech a zahrnuje období (1854) 1890 - 1967 (1981).

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace