Literární archiv Památníku národního písemnictví - Páta Josef 1. část

Vyhledávání:
Josef Páta
(1886-1942)
1. část

Narodil se 27. srpna 1886 v Litomyšli, zemřel 24. června 1942 v Praze.
V letech 1896 - 1904 vystudoval litomyšlské gymnázium, pak studoval slovanskou filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Promoval v roce 1909 a po kratším pobytu na univerzitách v Lipsku, Bělehradě, Sofii aj. působil jako středoškolský profesor v Praze (Československá obchodní akademie, reálné gymnázium v Křemencové ulici). Od r. 1922 byl docentem lužickosrbského jazyka a literatury a lektorem bulharštiny na Univerzitě Karlově, bulharštinu přednášel na Českém vysokém učení technickém. V roce 1933 byl jmenován profesorem lužickosrbského jazyka a literatury, ovšem po okupaci ČSR v r. 1939 mu bylo zakázáno přednášet. I přes sledování gestapem se zapojil do protifašistického odboje, 9. června 1942 za heydrichiády byl zatčen a brzy popraven. Stejný osud postihl jeho bratra PhDr. Františka Pátu (1885 - 1942), knihovníka Národního muzea v Praze.
Kromě své pedagogické práce se Josef Páta horlivě věnoval i činnosti spolkové, zvláště v Česko-lužickém spolku Adolf Černý, a regionálnímu bádání z minulosti Litomyšle a okolí.
Literární činnost začal již v období litomyšlských gymnaziálních studií, publikoval pak v různých odborných, regionálních i celostátních novinách a časopisech a vydal i mnoho knih a brožur. Jeho bibliografii sestavil Jiří Měrčink: Literární dílo prof. Jos. Páty (sborník Josef Páta: Lužické stati; Praha 1937, str. 349-370) a doplnil Antonín Frinta: Literární dílo Josefa Páty (sborník 700 let Litomyšle, 1959, str. 102-103); zde jsou i údaje o Pátově činnosti překladatelské a redakční.
Josef Páta byl naším předním znalcem Lužice a Bulharska i českého kulturního života, zvláště rodné Litomyšle.
Písemnou pozůstalost Josefa Páty tvoří část jeho korespondence, z níž je možno studovat zvláště česko-bulharské a česko-lužické vztahy (K. Christov, L. Kuba, A. Muka aj.). Připojeno je několik rukopisů jeho prací a několik tisků a výstřižků.
Další část písemné pozůstalosti Josefa Páty je uložena v Městském muzeu v Litomyšli (soupis zpracoval dr. Milan Skřivánek v r. 1981), v Památníku Petra Bezruče v Opavě a v Lužickosrbském semináři Univerzity Karlovy v Praze.
Základní materiály k životu a dílu Josefa Páty jsou publikovány ve sborníku Josef Páta: Lužické stati, Praha 1937, ve sborníku 700 let Litomyšle, Pardubice 1959, a v brožuře Jiřího Podařila Josef Páta a Litomyšl, Litomyšl 1976.
Podstatnou část pozůstalosti Josefa Páty získal literární archiv Památníku národního písemnictví od jeho dcery Zory Koníčkové-Pátové. Fond je uložen pod přírůstkovými čísly v rozmezí 50/32 – 91/96 a zahrnuje období 1908 – 1981.Tento soupis zachycuje stav fondu k roku 1989 (9 kartónů).
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace