Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pelíšek Rudolf

Vyhledávání:
Rudolf Pelíšek
(1884-1964)


Narodil se 22. ledna 1884 ve Svitávce u Boskovic, zemřel 24. ledna 1964 v Praze.
Po studiích učil v letech 1902 - 1918 v Brně, nakonec jako profesor učitelského ústavu. Po vzniku samostatné Československé republiky se stal okresním školním inspektorem v   Uherském Brodě a později v Olomouci. Patřil k pokrokovým pedagogům, byl spoluzakladatelem brněnského Indexu, členem Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a Společnosti pro podporu demokratického Španělska. Za okupace byl vězněn v   koncentračních táborech.
Jako pedagog se zaměřil na přírodní vědy ve škole. Usiloval o reformu přírodovědeckého studia, psal učebnice přírodovědy pro obecné i měšťanské školy a redigoval několik pedagogických a vlastivědných časopisů (Tvořivá škola, Příroda a škola, Vlastivěda střední a severní Moravy).
Dějinám a popularizaci přírodních věd se věnoval i jako penzista. Spolupracoval s   Výzkumným osvětovým ústavem v Praze a od roku 1950 působil na vyzvání prof.   Bohuslava Boučka ve funkci člena a archiváře Purkyňovy komise. Tato práce se mu stala životním posláním. Shromažďoval a pořádal nejrůznější purkyňovské materiály, pořizoval k   nim důkladné kartotéky a soupisy a využíval je i ke své publikační činnosti. Jeho zájem se postupně rozšiřoval, takže kromě Jana Ev. Purkyně se zabýval i Karlem Slavojem Amerlingem a jeho fyziokraty, Františkem Karlem Studničkou, dějinami přírodních věd (zvláště zoologie) v   Čechách a na Moravě a dějinami svobodných zednářů u nás.
Písemná pozůstalost Rudolfa Pelíška byla vyčleněna z písemností Purkyňovy komise. Tvoří ji hlavně jeho korespondence a rukopisy. Korespondence dokumentuje zvláště práci Purkyňovy komise. Nejvíce jsou zastoupeny dopisy moravských purkyňovských badatelů (Oldřich Ferdinand, Jan Kabelík, Vladislav Kruta, Jaroslav Kříženecký, Jan Kühndel, Josef Sajner, Vladimír Zapletal), z českých přírodovědců jsou zastoupeni Bohuslav Bouček, Otakar Matoušek, František Karel Studnička a Bohumil Vacek, ze zahraničních vědců Polák Jaroslav Wít Opatrný.
Rukopisy dokumentují Pelíškovy badatelské zájmy a týkají se nejvíce Jana Ev. Purkyně a Purkyňovy komise, Františka Karla Studničky a Karla Slavoje Amerlinga.
Písemná pozůstalost Rudolfa Pelíška dobře dokumentuje poslední období jeho života a práce. Je uložena v pěti archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 29/86. Zahrnuje období 1943 – 1964.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace