Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pištora Jiří

Vyhledávání:

Jiří Pištora
(1932-1970


Básník, fejetonista, literární kritik a filmový scénárista Jiří Pištora se narodil 20. června 1932 v Pardubicích. Jeho otec, význačný sociálnědemokratický pracovník v regionu, spolupracovník odbojové skupiny Silver byl za haydrichiády popraven. Jiří Pištora žil s matkou v Pardubicích, kde také maturoval. Ve studiu nemohl hned pokračovat z „kádrových“ důvodů. Jako dělník semtínské chemičky nakonec dostal doporučení ke studiu na vysoké škole; v letech 1952 - 1957 absolvoval obor dějepis-čeština na filozofické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci. Po roce práce pomocného dělníka na stavbě opatovické elektrárny nastupuje do knihovny v Pardubicích, odtud odchází v roce 1961 do Prahy, kde působí v administrativě sekretariátu Svazu československých spisovatelů, od roku 1965 byl sám jeho členem. Zasazoval se o to, aby tato organizace požádala ministerstvo vnitra o vydání sešitů veršů Jana Zahradníčka, které tento básník tvořil ve vězení. Normalizační tlak, ztráta zaměstnání a výslechy StB spolu s těžkou osobní krizí vedly k dobrovolnému odchodu 26. září 1970. Pražská poetická kavárna Viola uspořádala hned v říjnu 1970 tomuto básníku tragického osudu vzpomínkový večer. Nekrolog, doprovázený portrétní kresbou básníka, vydalo exilové Svědectví v listopadu 1971 (roč. XI, č. 42, 1971, s. 300-301).
Svou básnickou prvotinu Hodiny v řece, kterou vydal Československý spisovatel v roce 1961, věnoval Jiří Pištora Oldřichu Mikuláškovi. Druhou sbírku s názvem Země přiblížených vydala Mladá fronta v roce 1965, jejím redaktorem v edici současné poezie Cesty byl Ivan Diviš. Verše z pozůstalosti z let 1966 - 1970 uspořádal Jiří Gruša a vydal pod názvem Mezery v paměti v roce 1984 jako první svazek básnické řady Kra v rámci edice Rozmluvy v Londýně. Jan Brychta je doprovodil černobílými ilustracemi. Druhé vydání této sbírky vyšlo jen s drobnými opravami (změněn byl však oddíl Dokumenty, který se týkal autora, jeho života a tvorby) jako 178. svazek edice Květy poezie v nakladatelství Mladá fronta v roce 1993.
Jiří Pištora byl v letech 1963 - 1964 redaktorem časopisu Tvář, v letech 1966 - 1969 spolupracovníkem časopisu Sešity pro mladou literaturu. Publikoval i v mnoha dalších literárních, dětských i jiných časopisech: Červený květ, Host do domu, Tvář, Sešity, Literární noviny, Listy, Signál, Plamen, My, Smena, Sborník pro poezii a dalších. V roce 1969 napsal pro říjnové číslo dětského časopisu Mateřídouška dětskou říkanku s názvem Lapkové, která vyvolala velký normalizační skandál, jehož součástí byla kromě zvýšeného zájmu StB i ztráta smlouvy s nakladatelstvím Albatros na vydávání dětských knih.
Zachoval se jen fragment písemné pozůstalosti Jiřího Pištory a obsahuje jen náhodný zlomek korespondence a množství fragmentů, konceptů a různých verzí jeho poezie, prózy a především novinových článků, glos, fejetonů, recenzí apod. Jsou zde uloženy i práce pro filmovou tvorbu z druhé poloviny šedesátých let, na nichž spolupracoval s Václavem Haplem.
Fragment literární pozůstalosti Jiřího Pištory koupil LA PNP v roce 1970 od spisovatelovy manželky Marie, má přírůstkové číslo 141/70, obsahuje 309 archivních jednotek a je uložena ve dvou archivních kartónech. Zahrnuje období 1958 - 1970.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace