Literární archiv Památníku národního písemnictví - Pittnerová Vlasta

Vyhledávání:
Vlasta Pittnerová
(1858-1926)


Narodila se 1. 1. 1858 v   Polné u Jihlavy, zemřela 8. 3. 1926 v   Praze.
Spisovatelka, redaktorka, kulturní pracovnice.
Otec Antonín Pittner, kupec a vinárník, později starosta v   Polné, byl jedním z   prvních vlastenců, kteří se již od roku 1848 zúčastnili národního života. Jeho dům hostil známé spisovatele a buditele – B. Němcovou, K. Havlíčka Borovského, J. V. Friče, J. K. Tyla apod. Matka Anna Pittnerová byla přítelkyní B. Němcové a kmotřenkou její dcery. To vše také mělo vliv na život Vlasty Pittnerové. Obecnou školu absolvovala v   Polné, měšťanskou v   Hradci Králové. Chtěla se stát učitelkou, ale pro zdravotní problémy (trpěla od mládí srdeční a oční chorobou) ji nepřijali na učitelský ústav. Začala literárně pracovat a aktivně se také zapojila do práce ve spolku divadelních ochotníků. Roku 1883 se z   existenčních důvodů provdala za otcova ovdovělého přítele z   dětství lesníka Josefa Wejmělku. Nemohla se však sžít se stárnoucím člověkem a jeho dětmi a roku 1893 odešla do Prahy. Zde pracovala pro různé spolky a korporace, podílela se např. na přípravě Národopisné výstavy, redigovala Pečírkův kalendář, přednášela v   různých spolcích (Americký klub dam, Národní jednota severočeská aj.). Od roku 1922 byla členkou Družiny literární a umělecké. Měla kolem sebe okruh přátel (E. Krásnohorská, K. V. Rais atd.), kteří ji podporovali a pomáhali zvláště na konci života. Zemřela v   podolském sanatoriu ve věku 68 let.
Život zasvětila literární tvorbě. Při psaní nejprve používala pseudonymy Gurli, Ladislav Žďárský, Ladislava Hasenburská, Mariána Turnovská, V. Hasenburská a Vladimír Štěpánek, až později publikovala pod jménem svým. Nejprve otiskovala své črty a drobné verše v   poličském časopise Jitřenka, poté vyšel knižní debut Ze Žďárských hor, který zaujal zejména dokonalou znalostí regionálního prostředí a prostého lidu z   tohoto kraje. K   venkovskému životu Horácka se vracela v   drobných črtách a obrázcích, rozsáhlejších povídkách i pokusech o román. Hrdiny byli mlynáři, myslivci, dřevaři, pytláci, kantoři i faráři. S oblibou líčila osudy svobodných matek, nešťastně provdaných žen, sirotků a nemanželských dětí. Tragické konflikty většinou končí usmířením, vykoupením viny a pokáním. Od 90. let pronikala do edic (Laciná knihovna, Matice lidu, Modrá knihovna atd.) a kalendářů a stala se známou spisovatelkou pro lid, její knihy pronikly i do Ameriky. Napsala také jednu divadelní hru Panstvo na zámku, která byla často s   oblibou hrána venkovskými ochotníky. Od roku 1919 vycházely v   nakladatelsví R. Prombergera v   Olomouci Sebrané spisy Vlasty Pittnerové, ve kterých uveřejnila některé své první práce. Podrobnější údaje o životě a díle lze nalézt v   oddíle tisky a výstřižky (sborník Rodáci a obyvatelé města Polné, tisk s   názvem Vlasta Pittnerová apod.). Další část fondu je uložena v   Muzeu Vysočiny v   Jihlavě.
Osobní fond Vlasty Pittnerové obsahuje několik dokladů, malou část korespondence přijaté, odeslané a cizí, v   oddílech rukopisy vlastní a tisky a výstřižky jsou některé její romány, povídky a velké množství drobných veršů, próz a fejetonů, otištěných v různých novinách a časopisech, z nichž některé jsou psány pod pseudonymem. Fond dále tvoří několik tisků a výstřižků cizích autorů a vlastní portrét spisovatelky v   oddíle fotografie.
Fond získával literární archiv Národního muzea a Památníku národního písemnictví postupně a je zpracován pod přírůstkovým číslem 65/67, jednotliviny pak pod přírůstkovými čísly 100/28, 452/42, 43/45, 42/63, 51/67. Je uložen ve 4 archivních kartónech a zahrnuje období 1882 - 1997.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace